Doufám, že to vyjde na podobné peníze jako v ČR, ale to záleží opravdu na člověku a výběru materiálů. Můj dům je trochu složitější než takzvaný krabicový dům. Má totiž zakulacené stěny a na jejich stavbě člověk stráví dvakrát víc času.

Můj rozpočet bude doufám pod 200 tisíc Euro (5.000.000 Kč), a to i s pozemkem a náčiním. Bude to jen díky tomu, že skoro všechno budu stavět svépomocí. I návrh byl můj.

Cena materiálu je v Německu podobná, ale práce stojí 2x víc než v Česku.

Okna jsem objednal z Polska, v Německu by stála 2x tolik. Schody z Ytongu jsou v Německu 2x dražší než u české firmy Ytong, ale mé schody jsou složitější, s různými úhly kvůli vytočení, a proto jsem se rozhodl si je vylít sám ze železobetonu.

Druhé schody z 1. do 2. podlaží budou dřevěné.

Plocha samotného domu bez chodníků a terasy včetně plochy stěn činí 85 m², ale protože dům má 3 podlaží, tak bude užitná plocha bez ložií a stěn zhruba 200 m². Plocha střechy má kolem 70 m². Terasa před tváří domu bude zabírat velkou plochu a bude se podobat svou bílou barvou královskému hermelínu.

Ochrana majetku

Zabezpečení proti zlodějům, vandalům nebo nevítaným nocležníkům – to už zdaleka není jen kvalitní zámek, bezpečnostní mříže a bytelný plot. Oblíbené a stále cenově dostupnější jsou kamerové systémy, ve kterých si můžete zkombinovat různé druhy a množství bezpečnostních prvků, které jsou pro váš konkrétní objekt potřebné. Mezi ně patří kromě IP kamer například PIR čidla, detektory otevřených oken a dveří či sirény.

Při aktivaci alarmu budete ihned upozorněni (nejčastěji SMS zprávou). Systém je také možné napojit na pult centrální ochrany, aby v případě narušení objektu na místo vyrazila zásahová jednotka.

Pokud je pro vás pořízení komplexního zabezpečovacího systému příliš nákladné, zvažte alespoň instalaci maket kamer. Další možností je simulace vaší přítomnosti na chalupě. K tomu se nejčastěji využívají svítidla s časovačem, u kterých nastavíte jejich pravidelné rozsvícení v určitou hodinu.

Proti požárům a úniku plynu

Hrozbou pro vaše rekreační obydlí ale není jen vetřelec. Majetek a v krajních případech i lidské zdraví může poškodit také požár a únik plynu. Přestože je požární hlásič povinnou součástí pouze novostaveb realizovaných po roce 2008, neměli byste váhat s jeho montáží ani do starších obytných objektů. 

{{tip|wholeWidth}}Detektor kouře není vhodný do místností s krbem a kamny. Zde doporučujeme instalovat spíše požární hlásiče, které sledují rychlý nárůst mezní teploty.{{/tip}}

Máte na chalupě plynový kotel nebo karmu? Pak sáhněte po hlásiči oxidu uhelnatého. Tento jedovatý plyn je nebezpečný především proto, že není vidět ani cítit, takže jeho zvýšenou přítomnost ve vzduchu nemáte jak zjistit.

Pokud topíte nebo vaříte na plynu, neměl by ve vaší domácnosti chybět ani detektor plynu. Ten upozorňuje na přítomnost všech hořlavých plynů, jako jsou propan, butan, zemní plyn či svítiplyn. Pro správné umístění si předem zjistěte, zda se plyn, jehož přítomnost chcete zjišťovat, drží v místnosti u podlahy nebo u stropu.

Zvažovali jsme různé varianty a porovnávali plusy a mínusy. Nakonec z toho vyšel sklolaminátový bazén, který není velký, má dlouhou životnost. Líbilo se nám také, že jsou v bazénu  už vytvarované schody, což je pro jednoduchý přístup do bazénu velkou výhodou.

Celkově to nebylo jednoduché, hlavně přesun materiálu do svahu bez použití techniky, ale zvládli jsme to a s výsledky jsme moc spokojeni.

Upravit terén

Začali jsme kopat ve svahu zářez, tak, aby bazén moc nevyčníval a abychom měli rovinu cca 2,7 m, podle rozměru bazénu s rezervou. Po hloubce cca 30 cm to byl samý kámen, ale s tím jsme počítali a nešli jsme tak hluboko, tak nám na to stačil krumpáč.

Kameny jsme si dávali na stranu, abychom je později mohly použít na přechod dlažby a travnatého svahu. Hlínu jsme proseli na zarovnání jinych částí pozemku a menší kameny jsme použili místo štěrku pod základovou desku bazénu. Na vnitřním okraji základové desky jsem pro jistotu zahrabal sanační rouru na odvod vody.

Jdeme na to

Začali jsme betonovat základovou desku pod bazén. Vzhledem k velikosti stačilo na výšku 10 cm s kari sítí 15/15/8. Na délku jsme udělali základovku delší, tak, aby yl vedle bazénu prostor pro filltraci.

Po vytvrzení betonu jsme do svahu vynosili ztracené bednění. Vzhledem k tomu, že se vnitřek kolem bazénu bude betonovat, stačí bednění o rozměrech d/h/v 500/150/250 mm. I tak to bylo jeden a půl palety.

Na základovou desku jsem položil extrudovaný polystyren o síle 40 mm. Tím samým polystyrenem jsem obložil i boky bazénu. Něco se podařilo přilepit lepidlem ve spreji a zbytek jsem dával následně při obetonování bazénu.

Do bazénu jsem udělal otvory pro skimmer a naproti dvě trysky. Montáž byla celkem jednoduchá, vše jsem propojil silnou hadicí s průměrem 50 mm. 

Do základové desky jsme navrtali roxory, tak, aby byla základová deska a bednění svázaný. Nějaký ten tlak tam určitě ze svahu bude.

Dále jsme provázali roxorama bednění vodorovně i svisle. Postupně jsme stavěli řadu za řadou, dopouštěli jsme vodu do bazénu a zároveň jsme betonovali ztracené bednění i prostor kolem bazénu. Ze zateplení domu nám zbyl ještě polystyren, tak jsme ho dali mezi ztracené bednění a bazén, který je v dolní části užší, a vylívat to celý betonem je zbytečné.

Nejvíce práce bylo s betonováním prostoru pod schody. Odspodu jsme tam dali zbytky ztraceného bednění a doházeli betonem. V prostoru, kde bude filtrace, jsme vybetonovali strop a postupně jsme vrchní část bazénu zasypávali zeminou z místa nad bazénem. Vznikla nám tak rovná plocha u bazénu na posezení.

Vybetonovaný prostor nad šachtou pro filtraci a úzké okraje kolem bazénu jsem natřel pochozí hydroizolací, která mi zbyla z akce, když jsem dělal balkón. Rovnou plochu jsme vysypali štěrkem 4/8 mm, vyrovnali a položili jsme na něj betonovou dlažbu o velikosti 400/400/40 mm. Dobře se udržuje, je protiskluzová a dobře se po ní chodí. 

Na zakrytí bazénu jsme prozatím použili bublinkovou solární plachtu. Rychleji se ohřívá voda, nevyprchává tak rychle chemie v bazénu a zabraňuje to většímu znečištění vody. Tato plachta zas tak nevydrží a do vody se i přes ni dostane nějaký bordel. Proto jsem na internetu zkoumal, jaké jsou další možnosti pevného zastřešení bazénu. Možností je hodně, ale 60 tisíc se mi za to dávat nechce, ale mělo by to něco vydržet.

Dle fotografií z internetu jsem se rozhodl pro skládací hliníkovou konstrukci s komůrkovým polykarbonátem. Podařilo se mi sehnat polykarbonát téměř na rozměr s tím, že se podél jen zúžil o 5 cm. Na hliníkový rám z jeklů 50/30/3 mm jsem ukotvil polykarbonát a okolo zalištoval hliníkovými L lištami.

Do betonu jsem rám připevnil na upravené vratové panty a pro jednoduché otvírání jsem na protější rám připevnil kolečka, tak, abych při skládání rám nemusel přizvedávat. Rám se tak otevře do prostoru mimo bazén, kde se opře o zabetonovanou železnou rouru téměř do vodorovné polohy.

I přes to, že je rám hliníkový, jeho přetočení až mimo bazén není tak jednoduché. Do budoucna zvažuji otvírání a zavírání s pomocí závitové tyče, nebo druhá varianta by byla pomocí lanového navijáku.

Voda v bazénu se nám celkem rychle ohřála a všichni si to užíváme.  

Přikládám fotografie a tak posuďte sami. Přeji krásné léto.

 A nyní již bez okolků ke slibovanému výčtu.

Nákup pozemku:

Možná Vám to v našem předchozím článku chybělo, ale nebyla tam zmínka o nákupu pozemku. A ta zmínka tam nebyla zcela správně.

Vzhledem k jistým událostem, které jsme nemohli ovlivnit, došlo k přepisu pozemku trochu později. Jinými slovy - celé stavební povolení jsme zařizovali na "cizí" pozemek. Nicméně po dohodě se starostou obce jsme získali písemné prohlášení, že obec souhlasí s výstavbou domu na svém pozemku.

Samotné umístění pozemku a jeho výběr jsme podrobně popsali v předchozím článku. A tedy si dovolím pouze krátce shrnout to podstatné:

• cena pozemku - 240 300 Kč, tj. 300 Kč/m²

• právní služby (smlouva atp.) - 5 000 Kč

• přepis na katastru - 2 000 Kč

• společné náklady, náklady na infrastrukturu - 12 500 Kč, jedná se v podstatě o poplatek EONu za zapojení do sítě.

Tím by byl vyřešen pozemek. I přes všechno okolo jsem spokojen - hlavně s cenou, protože ta je opravdu luxusní. Nicméně dlužno dodat, že z naší strany je zde závazek vůči obci, a to dokončit a zkolaudovat stavbu do 31. 12. 2023.

Než to odneseme na úřad...

Naše stavba začíná svépomocí už u rýsovacího prkna, manželka jakožto architekt se pustila do návrhu domu, včetně zajištění všech byrokratický záležitostí okolo - za to jí patří velké uznání a dík.

Kromě klasického kolečka vyjadřovaček o existenci sítí a RD - EON, vodárny, CETIN, GridService - jsme objednali také radonový a hydrogeologický průzkum. Bohužel výsledky radonu nás příliš nepotěšily - na pozemku vychází hraniční hodnoty, a proto se musel následně upravit projekt o dodatečné odvětrání základové desky od přebytečného radonu.

Maratonská zeď

• Odbor výstavby a územního plánovaní - Krásný odbor, který vám řekne, že vaše stavba je v souladu s územním plánem - víc nic vám to nedá. Za mě to je činnost, která se vyřešit v rámci stavebního řízení... Ale co už, samozřejmě lhůty, které jsou nějakým způsobem definované, nejsou dodržovány, protože je odbor natolik "zahlcen", že nestíhá. Bodejť by stíhal, když se musí vyjádřit ke každému stavební záměru v rámci rozšířené působnosti městského úřadu.

Druhý pilíř zdi:

• Odbor životního prostředí - to je panečku taky dílo. V našem případě se jednalo o 3 různé úředníky - jeden za odpadové hospodářství, druhý za ochranu ovzduší a třetí se věnoval odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Máme to v kapse?

Takže náš domeček zaměstnal několik mnoho úředníků, kteří samozřejmě absolutně nestíhají a týden pro ně není žádná doba. Ale nakonec jsme se i my dočkali a po cca 3 měsících se nám dostalo do rukou kladné stanovisko všech odborů. My tak mohli hodit projekt do mašliček a s velkou slávou za zvuků fanfár odevzdat na stabení úřad.

Zde již věci nabraly poměrně rychlý spád. Sousedé nám nezatopili a my se tak oficiálně stali stavebníky.

A co teď? Teď už můžeme začít kopat, stavět a budovat! Ještě tedy zbývá vyřízení hypotéky, ale taková maličkost nás přece nemůže zastavit :)

Projektant nakreslil nový projekt (místo patrového máme přízemní s dvougaráží, jednoduchý obdélník se šikmou střechou). Vše se dalo na úřad a v mezičase jsme započali přípravné práce.

Minulý víkend jsme udělali skrývku, kdy se bagrista díky podmáčené půdě celkem trápil, ale je šikovný a máme hotovo. Zeminu odvozil na opačnou stranu pozemku tak, ať nám nepřekáží při stavbě samotné.

Dnes, po 5 týdnech od objednání, dorazili i chlapi s plechovou garáží 3x5 m. Ta bude sloužit jako zázemí staveniště a sklad nářadí a materiálu. Oobjednali jsme ji od českého zastoupení společnosti KONSTAL z Polska http://www.garazeakotce.cz/.

Komunikace s nimi perfektní, průběžně mě informovali o stavu objednávky. Den předem mi zavolali přesný čas, kdy dorazí. Přijeli přesně na čas (6:40) a garáž hotova za 20 minut. Drobnou nerovnost podkladu (betonová kachle 50x50x5), vzniklou mým chybným měřením krátkou vodováhou, vyřešili okamžitě dovezenými podkladovými plíšky. Super rychlá a čistá práce.

Garáž jsem ukotvil k těm kachličkám hmoždinkami s vruty a zvenku po obvodu ještě natěsno napíchal roxory. Tak uvidíme jak bude foukat, zda mi uletí, či ne. Do garáže ještě musím vymyslet podlahu, ale asi zvolím klasický dřevěný rošt a OSB desky.

Zítra má dorazit geodet, tak zaměříme rohy budoucího domu, uděláme lavičky a začneme kopat pasy atd. O tom v dalším článku.

19.7. jsme během dvou hodin napenetrovali,počkali jak uschne a do pul 10 večer jsme měli navareny skoro všechny pásy okolo.postup byl takový že jsme vždy roli aspoň do půlky Rožmitálu aby jsme viděli že je to rovně...popřípadně spravili.po tě SME začali.od půlky navarovat a pak udělali druhou půlku.pritel pracoval s hořákem a já opatrně hrabickami rozmotavala.Slo to hezky a celkem rychle.

Na vybetonované základy budeme po obvodu domu ukládat 3 řady ztraceného bednění s označením Ztracené bednění DEK 40 o rozměru 50x40x25 cm a pod vnitřním nosným zdivem ZB DEK 30 o rozměru 50x30x25 cm. Podle výkresu jsme ve stavebninách objednali tvárnice ztraceného bednění, roxory o průměru 10 mm a kari sítě.

Jednotlivé tvárnice jsme si nanosili po obvodu domu, abychom je měli při práci pěkně po ruce.

Roxory rozmístíme mezi první a druhou řadu ztraceného bednění po obvodu a současně je přivážeme ke svislé výztuži vedoucí ze zabetonovaných základů.

Vytyčení geodetem

Protože jsme se na začátku rozhodli nestavět lavičky, musíme si nyní pozvat geodeta, který nám vyznačí v základech rohy domu. My si pak půjčeným rotačním laserem změříme výšku betonu v základech.

Budou-li základy rovné, můžeme tvárnice pokládat nasucho. Pokud ale bude třeba provést výškové korekce, bude nutné tvárnice podle potřeby podsypat zavadlým betonem. V takovém případě bychom začínali v nejvyšším místě základů. Díky tomu se nám nestane, že bychom museli seřezávat výšku tvárnic.

Založení tvárnice

Tvárnice usadíme na rohy domu a změříme pásmem vzdálenost podél stěn i úhlopříčně. Při měření úhlopříček by vám uprostřed domu neměly překážet palety s materiálem ani hromady štěrku či zeminy.

Po přeměření natáhneme mezi tvárnicemi zednickou šňůru a podle provázku pokračujeme v ukládání dalších tvárnic ZB.

Armování

Mezi první a druhou řadu ZB položíme dva pruty ocelové výztuže o průměru 10 mm. V rozích a tam, kde se na obvodové zdivo napojují vnitřní nosné stěny, si pro výztuž vyřízneme drážku.

Jeden z prutů svážeme s roxory, které jsme v předchozí etapě zabetonovali do základů.

Vynechání míst pro kanalizaci

V některých místech bude ztraceným bedněním procházet kanalizační potrubí. Abychom se vyhnuli bourání, vynecháme si nyní tvárnici bednění v místě průchodu potrubí. Případně si vytvoříme prostup pomocí trubky o větším průměru.

Abychom si prostor pro kanalizační potrubí nezabetonovali, vytvořili jsme si z extrudovaného polystyrenu kostky o přibližném průměru budoucího potrubí a ve tvárnici je zapříčili kouskem roxoru. Stejně můžeme použít i kousek trubky o větším průměru.

Betonování

Postup je stejný jako při betonování základů. Betonování ZB budeme provádět z mixu pumpou. Gumové koleno na konci hadice betonovou směs při ukládání zpomalí, díky čemuž se nám s ní bude lépe pracovat.
Půjčili jsme si ponorný vibrátor na zhutnění betonu ve ztraceném bednění. Tím z něj dostaneme veškerý možný vzduch.
Pro betonáž ZB jsme vypočítali 14 m³ betonové směsi, což bylo dostatečné.
Do ztraceného bednění používáme stejný beton jako do základů, a to C12/15.

Pár tipů od odborníka

{{tip|wholeWidth}}Aby bylo ztracené bednění dobře vybetonováno a konstrukce byla maximálně spolehlivá, připomínáme základní pravidla pro betonáž:

• Nebetonujeme do suchého prostředí – tvárnice pokud možno namočit, díky čemuž se daleko lépe propojí nový beton se starým.
• Tvárnice ZB by neměly být horké – můžeme je zchladit vodou.{{/tip}}

{{tip|wholeWidth}}Hutnění doporučujeme dvěma standardními způsoby:

• propichování tyčí,
• pomocí ponorného vibrátoru.{{/tip}}

Hutníme po vrstvách, nikoli celou konstrukci. Snažíme se hutnit po cca 30-40 cm.

Rozhodně si u výrobce ZB ověřte, jaká je maximální možná betonovaná výška. Tím si zabezpečíte, aby tlakem betonu nedošlo k roztržení tvarovek ZB.

Při betonáži s použitím čerpadla je vhodné používat tzv. zpomalovací koleno, které dáváme na ústí hadice. Jeho účelem je zpomalit vypadávání betonu do ZB tak, abychom nedostali velký ráz a nedošlo k jejich roztržení.

Pro dokonalé propojení betonované základové desky s podezdívkou je nutné do prostoru nadezdívky doplnit armovací výztuž. Doporučujeme minimální profil 10 mm a délku 1 m. Vtlačíme ji do čerstvého betonu a necháme trčet cca 15-20 cm nad úroveň betonované vrstvy.

Pro lepší přehlednost připojujeme také seznam POUŽITÉHO STAVEBNÍHO MATERIÁLU:

Ztracené bednění DEK 40

Ztracené bednění DEK 30

Betonářská výztuž průměr 10 mm

Beton C12/15 X0 s kamenivem 8/16 konzistence S3

BUĎTE V OBRAZE! Více o projektu "e4 dům svépomocí" zde.

Na to jsme samozřejmě přišli až ve chvíli, kdy jsme jej začali nanášet na desku. V tu chvíli jsme se ale rozhodli, že už to řešit nebudeme, rozhodně to nemohlo být na škodu. Následně jsme hydroizolační pás rozřízli a navařili (zakládací cihly jsou široké 25 cm). Přesah přes desku jsme nechali cca 10 cm a navařili směrem dolů. 

Založení rohů a otvoru dveří a vrat proběhlo “celkem hladce”. Do každého rohu jsme si položili dvě cihly a natáhli provázek, rozměry mezi jednotlivými cihlami jsme překontrolovali pásmem a ve chvíli, kdy i úhlopříčky byly na milimetr přesné, cihly jsme jednu po druhé položili na zdící maltu Baumit MM50. 

Následovalo založení první řady. Rozměr garáže je 6x6 m, což znamená, že při délce tvárnice 50 cm se nám jich do té řady vejde přesně 12 kusů. No a ve chvíli usazování jedenácté tvárnice nám došlo, že to jaksi nevychází… “Rozměry tvárnice jsou: délka 50 cm, výška 20 cm a šírka 25 cm.” V tu chvíli nám bylo jasné,  že jsme zakládací tvárnice otočili (a co čert nechtěl, zrovna jsme na stavbě měli kontrolu v podobě dvou kamarádů, z nichž jeden je ten snad nejškodolibější člověk na celém světě. No a úplně pokaždé, kdy jsme se od té doby viděli, se nám kvůli tomu vysmál.. :D).

Několik následujících hodin jsme přemítali, zda to takto nechat, nebo zda to sundat a založit nanovo. Nakonec jsme se smířili s tím, že jsme holt přišli o jeden den práce a ještě tentýž den jsme zakládací cihly sundali a druhý den jsme začali od začátku. Už jsme to měli natrénováno, tak to šlo malinko rychleji. ;) 

Pokračovali jsme zděním obvodových zdí, které jsou, jak jsem zmiňovala v předchozím příspěvku, ze zdiva HEBEL tl. 300 mm. Jelikož tyto cihly nemají perodrážku, je potřeba používat lepidlo i na svislé strany. V místech, kde jsou projektovány příčky, jsme ob cihlu použili sádrokartonový přímý závěs pro jejich ukotvení.

Ve chvíli, kdy jsme měli jedenáctou řadu hotovou, čekaly nás překlady. Ty jsme se v rámci úspor rozhodli vyrobit vlastní. Tvárnice jsme pomocí AKU vrtačky, pily, a majzlíku s kladivem vydlabali do “U”, následně jsme do nich vložili armovací koš a prolili betonem.

Armovací koše jsme si také dělali sami. Třmínky nám naohýbal můj otec a koše jsem dávala dohromady já. Třmínky tl. 6 mm jsem vázala po 30 cm, do překladů jsme dávali 4 pruty tl. 1 0mm a do věnce pak šest prutů tl. 10 mm. Nevím, jak velká finanční úspora to byla, ale rozhodně mě to bavilo. 

Na věnec jsme se rozhodli nepoužít originální věncové tvárnice, místo nich jsme zvolili levnější alternativu - použili jsme klasické tvárnice o tloušťce 5 cm.

Usazování armovacích košů o délce téměř 6 metrů nebyla úplně sranda. Nejen, že to železo něco váží, koše se navíc prohýbaly a toho prostoru pro manipulaci tam také moc nebylo. Ale manželovi s tchánem se to bez problémů povedlo. Pak už jen stačilo k sobě koše svázat a mohli jsme betonovat.

Jelikož jsme odvážní a někdo by mohl říct, že nemáme nic lepšího na práci, rozhodli jsme se míchat si beton sami v míchačce, která prakticky byla naším svatebním darem od firmy, ve které manžel pracuje. Tak jedem! Tři lopaty písku, tři lopaty štěrku, dvě lopaty cementu, trošku vody a znovu a znovu a znovu... Vylít do kolečka, kousek popojet, vykydat fankou do kbelíku a šup s tím nahoru.

Už nevím kolik míchaček to bylo, ale jen si na to vzpomenu zas mě bolí záda a ruce. Zhruba od půl 8 do 14:00 jsme toto dělali jen s manželem, poté dorazil tchán, který nám ještě asi dvě hodinky pomáhal.

Ve chvíli, kdy jsme měli obvodové stěny vyzděné a věnec vybetonovaný, již jsme očekávali dodávku syrového dřeva na krov a na stání před garáž. O tom ale až v příštím článku.

Stavbě svépomocí zdar! :) 

Na vybetonované základy budeme po obvodu domu ukládat 3 řady ztraceného bednění s označením Ztracené bednění DEK 40 o rozměru 50x40x25 cm a pod vnitřním nosným zdivem ZB DEK 30 o rozměru 50x30x25 cm. Podle výkresu jsme ve stavebninách objednali tvárnice ztraceného bednění, roxory o průměru 10 mm a kari sítě.

Jednotlivé tvárnice jsme si nanosili po obvodu domu, abychom je měli při práci pěkně po ruce.

Roxory rozmístíme mezi první a druhou řadu ztraceného bednění po obvodu a současně je přivážeme ke svislé výztuži vedoucí ze zabetonovaných základů.

Vytyčení geodetem

Protože jsme se na začátku rozhodli nestavět lavičky, musíme si nyní pozvat geodeta, který nám vyznačí v základech rohy domu. My si pak půjčeným rotačním laserem změříme výšku betonu v základech.

Budou-li základy rovné, můžeme tvárnice pokládat nasucho. Pokud ale bude třeba provést výškové korekce, bude nutné tvárnice podle potřeby podsypat zavadlým betonem. V takovém případě bychom začínali v nejvyšším místě základů. Díky tomu se nám nestane, že bychom museli seřezávat výšku tvárnic.

Založení tvárnice

Tvárnice usadíme na rohy domu a změříme pásmem vzdálenost podél stěn i úhlopříčně. Při měření úhlopříček by vám uprostřed domu neměly překážet palety s materiálem ani hromady štěrku či zeminy.

Po přeměření natáhneme mezi tvárnicemi zednickou šňůru a podle provázku pokračujeme v ukládání dalších tvárnic ZB.

Armování

Mezi první a druhou řadu ZB položíme dva pruty ocelové výztuže o průměru 10 mm. V rozích a tam, kde se na obvodové zdivo napojují vnitřní nosné stěny, si pro výztuž vyřízneme drážku.

Jeden z prutů svážeme s roxory, které jsme v předchozí etapě zabetonovali do základů.

Vynechání míst pro kanalizaci

V některých místech bude ztraceným bedněním procházet kanalizační potrubí. Abychom se vyhnuli bourání, vynecháme si nyní tvárnici bednění v místě průchodu potrubí. Případně si vytvoříme prostup pomocí trubky o větším průměru.

Abychom si prostor pro kanalizační potrubí nezabetonovali, vytvořili jsme si z extrudovaného polystyrenu kostky o přibližném průměru budoucího potrubí a ve tvárnici je zapříčili kouskem roxoru. Stejně můžeme použít i kousek trubky o větším průměru.

Betonování

Postup je stejný jako při betonování základů. Betonování ZB budeme provádět z mixu pumpou. Gumové koleno na konci hadice betonovou směs při ukládání zpomalí, díky čemuž se nám s ní bude lépe pracovat.
Půjčili jsme si ponorný vibrátor na zhutnění betonu ve ztraceném bednění. Tím z něj dostaneme veškerý možný vzduch.
Pro betonáž ZB jsme vypočítali 14 m³ betonové směsi, což bylo dostatečné.
Do ztraceného bednění používáme stejný beton jako do základů, a to C12/15.

Pár tipů od odborníka

{{tip|wholeWidth}}Aby bylo ztracené bednění dobře vybetonováno a konstrukce byla maximálně spolehlivá, připomínáme základní pravidla pro betonáž:

• Nebetonujeme do suchého prostředí – tvárnice pokud možno namočit, díky čemuž se daleko lépe propojí nový beton se starým.
• Tvárnice ZB by neměly být horké – můžeme je zchladit vodou.{{/tip}}

{{tip|wholeWidth}}Hutnění doporučujeme dvěma standardními způsoby:

• propichování tyčí,
• pomocí ponorného vibrátoru.{{/tip}}

Hutníme po vrstvách, nikoli celou konstrukci. Snažíme se hutnit po cca 30-40 cm.

Rozhodně si u výrobce ZB ověřte, jaká je maximální možná betonovaná výška. Tím si zabezpečíte, aby tlakem betonu nedošlo k roztržení tvarovek ZB.

Při betonáži s použitím čerpadla je vhodné používat tzv. zpomalovací koleno, které dáváme na ústí hadice. Jeho účelem je zpomalit vypadávání betonu do ZB tak, abychom nedostali velký ráz a nedošlo k jejich roztržení.

Pro dokonalé propojení betonované základové desky s podezdívkou je nutné do prostoru nadezdívky doplnit armovací výztuž. Doporučujeme minimální profil 10 mm a délku 1 m. Vtlačíme ji do čerstvého betonu a necháme trčet cca 15-20 cm nad úroveň betonované vrstvy.

Pro lepší přehlednost připojujeme také seznam POUŽITÉHO STAVEBNÍHO MATERIÁLU:

Ztracené bednění DEK 40

Ztracené bednění DEK 30

Betonářská výztuž průměr 10 mm

Beton C12/15 X0 s kamenivem 8/16 konzistence S3

BUĎTE V OBRAZE! Více o projektu "e4 dům svépomocí" zde.

Asfaltová penetrace

První kroky vedly do stavebnin pro Penetral Alp a pásy Glastek 40 Special Mineral. Vždy jsem nalil pruh penetrace na místa, kde bude pás, a válečkem rozetřel. Natíral jsme i boční strany desky (vždy jen tam, kde bude nataven pás a trochu přes). Pod nosné jsem natíral po zavadnutí ještě druhou vrstvu, asi to bylo už zbytečné, ale penetrace bylo dost. Následující den následovalo natavení pásů.

Asfaltové pásy

Jelikož stavíme z Porfixu 250, tak jsem pás vždy odlamovacím nožíkem rozřízl na půl (chodník před stavbou máme z betonových obdélníkových dlaždic, takže pro naměření a řezání dobře posloužila podélná spára v chodníku).

Pásy jsem nejprve umístil do požadované polohy (10 cm přes desku), pak v půlce zatížil jedním ztraceným bedněním, namotal pás z obou stran k bednění a začal s „lepením“. Celoplošně jsem pás vůbec nenahříval. Díky použité penetraci stačilo nahřát jen ji a pás se krásně přilepil, takže jsem nemusel vůbec narušit jeho strukturu.

Asfaltové pásy jsem tavil vždy důkladně až ve spojích, kde jsem nechal vždy 10-15 cm přesah, natavil asfalt (nesmíte to přehnat), přiložil na druhý pás a mírně botou přitlačil celou plochu napojení (měla by se vám ze spoje vytlačit troška asfaltové lázně). Po natavení všech pásů jsem si ještě pohrál znovu u spojů, kde jsem ze zbytků pásů po nahřátí ze spodní strany špachtlí sebral tekutý asfalt a znovu přemazal hrany spojů. K natavení pásů si ideálně někoho sežeňte. Jeden rozmotává a druhý „hořákuje“.

Založení nosného zdiva

Po hydroizolaci se mohlo pokračovat. Zajel jsem pro maltu k založení zdiva (bral jsem 10 MPa, stačilo by na bungalov i 5 MPa, ale rozdíl v ceně je minimální a pevnost dvojnásobná).

Pomocí rotačního laseru se našel nejvyšší bod na desce, nastavil laser + 1 cm kvůli zakládací maltě a mohlo se začít (rozdíl na desce byl 2,5 cm, což na první desku snad jde). Na založení rohů si buď zavoláte geodeta, který vám vyznačí polohy tvárnic, a pak teoreticky už nemusíte tolik rozměřovat nebo jako my použijete hodně dlouhý zednický provázek.

Nejprve jsme usadili všechny tvárnice v rozích do požadované výšky a roviny, pak napnuli a obmotali provázkem všechny tvárnice a začalo přeměřování a korigování. Na přeměřování vzdáleností a uhlopříček doporučuji ocelové pásmo (nepruží). Rohy jsme založili dopoledne, nechali pár hodin „přilepit“ k maltě a odpoledne jsem se vydal zakládat dál. Do večera jsem stihl spojit dva rohy.

Druhý den přijeli 3 pomocníci z rodiny, takže to šlo mnohem rychleji. Založil se první šár a začali jsme zdít další. Do večera jsme stihli vyzdít skoro kompletní třetí šár.

Další den stát vyhlásil přísnou karanténu a následoval konec pomocníků, protože jsme nechtěli platit zbytečnou pokutu. Během karantény jsem tedy vyzdil nosné zdivo až po překlady sám.

Do každé druhé řady jsem ještě vkládal spojky pro příčky a do tvárnic pod okny 2 roxory s přesahem. Na překlady už jsem musel zase pomocníky sehnat, protože „celobetonové“ překlady od Porfixu něco váží. Použili jsme vysokozdvižný paleťák nadstavený pomocí několika palet (kurtovali jsme je k sobě), abychom dosáhli až do požadované výšky. Dva 125 překlady jsme dali na palety, zdvihli, nanesli lepidlo a usadili do požadované polohy. Všechno šlo pěkně od ruky a asi za 3 hodiny bylo hotovo. Jen překlady jsou už z výroby trochu do „luku“, takže i když se vám dotýkají kraje, tak uprostřed není problém mít 1 cm mezeru.

Věnec

Originál věncovky a Velox mi přišly zbytečně drahé, tak padla volba na vyzdění koryta věnce pomocí Porfixu 50.

Nejprve jsem si udělal test, jestli bude lepší lepit na lepidlo nebo pěnu. Pěna Tytan 60 s s přehledem vyhrála. Navíc je spoj „pružnější“, takže při tlaku betonu z pumpy by měl něco vydržet.

Nalepil jsem tedy nejprve vnější stranu, aby bylo možné pohodlně vložit armokoše. Následovala výroba třmínku, ale naštěstí mi známý dovolil u nich na soustružnické firmě si vše nařezat a naohýbat na strojní ohýbačce, takže třmínky jsem měl hotové do hodiny a půl. Převezl jsem je na stavbu, postavil z palet montážní „lavičky“, na které hodil vždy 4 roxory, dal třmínky a 2 roxory pustil dolů z laviček, aby „držely“ požadovaný tvar obdelníku.

Kvůli věnci 15x25 cm jsem dělal třmínky 9x18 cm. Na hlavní roxory jsem použil dvanáctky a třmínky osmičky.

Třmínky jsem vázal v rozích pomocí rychloutahovačky a 10 cm armovacích drátků v každém rohu a ukládal je 20 cm od sebe.

Následovalo uložení armokošů do věnce, kde jsem pod ně použil nastřihané distanční lišty (aby neležely hned na věnci a beton je „oblil“). Ve spojích jsem nechal přesah kolem 70 cm a rohy vždy provázal ještě dalšími 4 roxory.

Po uložení armokošů jsem v betonárce domluvil termín a objednal beton 30 s pumpou. Dozdil jsem vnitřní stranu věnce a pokračovalo se uložením 4 Úček na překlenutí terasy. Bylo to celkem náročný a těžký při použití U240, ale přijel na pomoc kamarád s Destou, takže zvedl, podmazalo se maltou, usadilo a srovnalo do roviny. Pod Účka, která ležela na nosných zdech, jsme udělali z pásoviny plošky, aby se lépe a rovnoměrně roznesla jejich váha na zdi. Poté se vše pořádně provařilo v několika místech přes pásoviny a na dno Úček jsme vyskládali tenké zbytky odřezků jako zábranu před vytečením betonu.

Další den dopoledne jsem jel do půjčovny pro lešení na kolečkách (aby vás někdo mohl tlačit, vy nahoře betonovat a další hned hutnit) a odpoledne přijel mix a pumpa. Pumpař nasadil koleno na výpusť a mohlo se začít.

Měl jsem nervy z toho, že vyzděné padesátky bez dalšího zpevnění nevydrží, ale teď můžu říct, že se není čeho bát. Drželo to parádně a celá betonáž proběhla bez problému i přesto, že pumpař asi 2x zavadil kolenem o tvárnici. My pak jen pomocí hladítek přejeli celý věnec a bylo hotovo.

Před betonáží doporučuji věnec postříkat vodou, aby tolik nesál vodu z betonu a ten rychle netuhl.

V mém případě se na beton nataví asfaltový pás s protiradonovou izolací charBIT AL S35. Izolaci budu zatím pokládat pouze pod zdivem. Na okrajích desky se vytvoří tzv. zpětný spoj, který slouží k izolaci prvních vrstev zdiva.

Beton musí být suchý a nejprve je potřeba očistit ho od prachu, kamínků a jiných nesoudržných nečistot. Je možné jej zamést, nebo vysát vysavačem. Je potřeba dávat pozor, aby z betonu nevyčnívaly ostré kameny, nebo kousky betonu které by mohly izolaci poškodit. Ty je potřeba také odstranit. Plochu, kde bude se bude natavovat izolace jsem napenetroval asfaltovým lakem Abizol H v jedné vrstvě. Penetraci jsem na vodorovné i svislé plochy nanášel válečkem. Vždy jsem rozlil trochu penetrace na plochu a rozválcoval - válečkem jsem táhl hladinu penetrace po ploše (zateče tak do všech nerovností) a poté ještě napříč "zaválcoval". Penetraci jsem nanášel v pruhu širokém cca 120 cm, aby to vyšlo pod metr široká pás. Na plochu pod nosné stěny a zpětný spoj jsem spotřeboval téměř celý 18kg soudek.

Penetraci jsem nechal několik dní "zaschnout". Poté jsem se vrhl na natavování lepenky. Nejjednodušší jsou části, kde nevyčuhuje nic z betonu. Nejprve jsem 10m balík lepenky rozkulil na místo, kde by se mělo natavovat. Lepenku jsem urovnal, aby byl přesah po celé části cca 20 cm.

Když bylo vše urovnáno, nakulil jsem zpět asi polovinu balíku tak, aby se nic nepohnulo. Poté jsem velkým hořákem natavil spodní část lepenky, aby se rozpekla ochranná fólie, ale aby nic nezačalo hořet, propalovat se a podobně. Tímto způsobem jsem pomalu postupoval po celé délce asfaltového pásu.

Po dokončení vodorovné části jsem přitavil k ZB i vertikální část lepenky. Lepenku jsem oddálil od zdi a nahřál hořákem. Až se asfalt roztekl, připlácl jsem ho na stěnu.

Je potřeba dávat pozor na detaily typu hrany, rohy, spoje apod. Lepenku lze poměrně snadno roztrhnout, zejména v rozích. Pokud dojde k poškození, je nutné poškozené místo opravit kouskem nové lepenky - tu je potřeba pečlivě natavit.

Dále jsem ošetřil detaily typu průchody chrániček a odpadů. Na beton okolo odpadů jsem přitavil pruh lepenky. Tento detail se bude ještě řešit až bude ze země vyčuhovat finální odpadní trubka.

Poté jsem zaizoloval průchody chrániček kopoflex a hromosvodu. Zde je problém, že chráničky jsou plastové (nelze na ně moc dobře "fouknout" hořákem) a jsou blízko u sebe (moje chyba). Ale vyřešil jsem to natavením lepenky na místa kam až to šlo (mezi chráničky a hořák jsem dal dřevo, aby nedocházelo k opalování chrániček) a poté jsem drobné detaily zaizoloval gumoasfaltem... ten jsem již používal při ošetřování spojů uzemnění.

Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce https://www.mylms.cz/stavba-domu

Střecha

Plánoval jsem předtím střechu z Ytongových nosníků neboli elementů a na to Multipor. Ten by vytvořil 2° sklon a odvedl vodu doprostřed domu odtoky svislým spádem do kanalizace. Byla by to ale střecha s moc tlustým průřezem. A protože na územním plánu mám striktní limit 8,5 m a stavím 3podlažní dům, každý centimetr hraje roli.

Varianta s 24cm dřevěnými trámy a 3cm OSB deskami, pak více vrstev Bitumenu byla v celkovém propočtu tenčí. A proto jsem si vybral ji. Respektive to za mě více méně rozhodl stavbyvedoucí se statikem.

Materiál

Pro vnější zdivo používám Ytong tvárnice o šířce 36,5 cm a pro vnitří zdivo pálené bílé cihly o šířce 17,5 cm.

Některé vnitří stěny jsou z Ytongu, který si nařežu pásovou pilou podle potřeby. Zajímavé bylo, že tvárnice s šířkou 36,5 cm byla levnější než 30 cm.

Jako stavitel jsem se zaregistroval se svým účtem u místního dodavatele stavebnic. A pak stačí jim zavolat, co potřebuji koupit a oni mi to pošlou přímo na pozemek. O pár týdnů později mi to strhnou z účtu.

Při výběru Ytong cihel rozhodla cena a též dobrý tepelný odpor a velká pevnost.

Je takovým životabudičem po zimě a já jej ráda používám na mnoho způsobů.

Jak vypadá?

Medvědí česnek je cibulovitá rostlina. Jeho cibule jsou podlouhlé, 4-6 cm dlouhé. Brzy na jaře z cibulek vyrůstají až 20 cm dlouhé kopinaté listy. V dubnu až květnu se objevují bílá květenství, která se později mění v plod, tzv. tobolku.

Po odplození rostlina zatahuje – listy zasychají a rostlina z povrchu mizí. Pod zemí cibulky čekají na další sezonu, kdy opět vyrazí na světlo.

Použití

Medvědí česnek se v léčitelství používá při chřipce, nachlazení, angínách, trávících obtížích, onemocnění dýchacích cest, zahlenění. Čistí krev, ledviny, močový měchýř, žaludek i střeva. Pomáhá při křečových žilách, vysokém krevním tlaku, arterioskleróze. Snižuje cholesterol. Je dobrý i na paměť, proto si ho nezapomeňte jít nasbírat 

V kuchyni se s ním můžete vyřádit. Uvařte třeba česnekovou polévku, špenát, mírně orestujte se zeleninou a dalšími bylinkami, přidávejte do různých salátů, placek, pomazánek, dresingů, polévek…. A všude tam, kde byste použili obyčejný česnek.

Vyrábějte pesta, bylinková másla, tinktury. Můžete také zamrazit.

Nesušte! Sušením medvědí česnek ztrácí účinky.

Nic se ale nemá přehánět, proto všechny byliny užívejte s mírou (i medvědí česnek).

Kdy a co sbírat

Sbírají se brzy na jaře (nejčastěji březen, někdy už konec února) zelené listy. Duben až květen se objevují krásné bílé květy. Ty můžete schroupnout klidně jen tak, přidat si je do salátů nebo si třeba ještě poupata naložit. Dají se užívat i cibulky v době, kdy je rostlina zatáhlá, tedy přibližně červen až únor.

{{tip|wholeWidth}}Tip: Při sběru buďte ohleduplní k přírodě i rostlinám! Listy medvědího česneku jsou křehké a snadno se poškodí, proto dávejte pozor, kam šlapete. Neotrhejte rostlině všechny listy, ona je k životu potřebuje. Posbírejte si jen pro vlastní potřebu, netrhejte vše! Při sběru postupujte opatrně, abyste nevytrhli celou rostlinu.{{/tip}}

Pozor na záměnu!

Medvědí česnek je možné zaměnit s jedovatou konvalinkou. Proto pozor! Konvalinka sice vyráží později, ale může se stát, že bude rychlejší a poroste zároveň s medvědím česnekem.

Medvědí česnek nejlépe poznáte po čuchu. Rostlina vydává typickou česnekovou vůni. Žádná jiná rostlina podobná medvědímu česneku tuhle vlastnost nemá.

Výskyt

Vyskytuje se často v listnatých lesích na humózních a vlhkých půdách.

Pěstování medvědího česneku

No, a medvědí česnek si můžete pěstovat i doma na zahradě!

Jeho pěstování je nenáročné, ale občas ho možná budete muset zalít, protože má rád vlhko.

Když vybíráte rostliny na určité stanoviště, vždy si vybavte, kde rostou v přírodě, jaké podmínky jim vyhovují. Medvědí česnek vám tedy poroste nejlépe na polostinném místě, na vlhčí humózní půdě, ideálně v blízkosti opadavých dřevin.

Je několik možností, jak česnek dostat na vaši zahradu – výsev, výsadba cibulek, výsadba rostliny zapěstované v květináči.

Pokud sadíte předpěstovanou rostlinu z květináče, můžete tak učinit v podstatě kdykoliv.

Pokud vysazujete pouze cibulky, ideální dobou je období, kdy je rostlina v přírodě už „zatáhlá“, tedy přibližně červen až listopad, aby měla možnost do jara trošku zakořenit. Zasaďte je do hloubky tak, abyste je zahrnuli cca 5 cm hlíny.

Jestliže si chcete medvědí česnek vypěstovat ze semínka, vysejte je na podzim (září až listopad), zakryjte zhruba 1 cm vysokou vrstvou hlíny. Pokud chcete semena vyset v jinou dobu, musíte semínka nechat projít tzv. stratifikací. To znamená, že musí být asi měsíc v chladu (pozn. můžete dát semínka třeba do lednice). Klíčení pak trvá až 4 týdny.

Tedy si to shrňme

• Medvědí česnek
• Mrazuvzdorný, vytrvalý
• Sbírá se: březen – list, duben až květen – poupata a květ, cibulky – mimo jeho vegetační dobu (červen – únor)
• Kvete: konec dubna – květen
  Stanoviště: polostín, vlhko, ideálně v blízkosti opadavých dřevin
  Půda: písčitohlinitá až jílovitá, humózní
  Výsadba cibulek: květen – listopad, 5 cm pod zem
  Výsev semen: září – listopad, 1 cm pod zem
• Snadno se sám množí – vlastní zkušenost 

 Více na maiagreen.cz

Je možné použít hydroizolační PVC fólii, různé typy asfaltových nebo podobných pásů. Izolaci je možné udělat hned celoplošně a zakrýt vrstvou betonu jako ochranou proti poškození, případně udělat jenom pásy pod zdivem a zbytek dodělat po dokončení vnitřních prací. Vše vychází z projektu.

V mém případě se na beton nataví asfaltový pás s protiradonovou izolací charBIT AL S35. Izolaci budu zatím pokládat pouze pod zdivem. Na okrajích desky se vytvoří tzv. zpětný spoj, který slouží k izolaci prvních vrstev zdiva.

Beton musí být suchý a nejprve je potřeba očistit ho od prachu, kamínků a jiných nesoudržných nečistot. Je možné jej zamést nebo vysát vysavačem. Je potřeba dávat pozor, aby z betonu nevyčnívaly ostré kameny nebo kousky betonu, které by mohly izolaci poškodit. Ty je potřeba také odstranit.

Plochu, kde se bude natavovat izolace, jsem napenetroval asfaltovým lakem Abizol H v jedné vrstvě. Penetraci jsem na vodorovné i svislé plochy nanášel válečkem. Vždy jsem rozlil trochu penetrace na plochu a rozválcoval - válečkem jsem táhl hladinu penetrace po ploše (zateče tak do všech nerovností) a poté ještě napříč "zaválcoval". Penetraci jsem nanášel v pruhu širokém cca 120 cm, aby to vyšlo pod metr široký pás. Na plochu pod nosné stěny a zpětný spoj jsem spotřeboval téměř celý 18kg soudek.

Penetraci jsem nechal několik dní "zaschnout". Poté jsem se vrhl na natavování lepenky. Nejjednodušší jsou části, kde nevyčuhuje nic z betonu. Nejprve jsem 10m balík lepenky rozkulil na místo, kde by se mělo natavovat. Lepenku jsem urovnal, aby byl přesah po celé části cca 20 cm.

Když bylo vše urovnáno, nakulil jsem zpět asi polovinu balíku tak, aby se nic nepohnulo. Poté jsem velkým hořákem natavil spodní část lepenky, aby se rozpekla ochranná fólie, ale aby nic nezačalo hořet, propalovat se a podobně. Tímto způsobem jsem pomalu postupoval po celé délce asfaltového pásu.

Po dokončení vodorovné části jsem přitavil k ZB i vertikální část lepenky. Lepenku jsem oddálil od zdi a nahřál hořákem. Až se asfalt roztekl, připlácl jsem ho na stěnu.

Je potřeba dávat pozor na detaily typu hrany, rohy, spoje apod. Lepenku lze poměrně snadno roztrhnout, zejména v rozích. Pokud dojde k poškození, je nutné poškozené místo opravit kouskem nové lepenky - tu je potřeba pečlivě natavit.

Dále jsem ošetřil detaily typu průchody chrániček a odpadů. Na beton okolo odpadů jsem přitavil pruh lepenky. Tento detail se bude ještě řešit až bude ze země vyčuhovat finální odpadní trubka.

Poté jsem zaizoloval průchody chrániček kopoflex a hromosvodu. Zde je problém, že chráničky jsou plastové (nelze na ně moc dobře "fouknout" hořákem) a jsou blízko u sebe (moje chyba). Ale vyřešil jsem to natavením lepenky na místa, kam až to šlo (mezi chráničky a hořák jsem dal dřevo, aby nedocházelo k opalování chrániček) a poté jsem drobné detaily zaizoloval gumoasfaltem... Ten jsem již používal při ošetřování spojů uzemnění.

Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce https://www.mylms.cz/stavba-domu

Když byl natažen provázek, míchal jsem zakládací maltu, nosil cihly a asistoval zedníkovi. Ten měl neustále k dispozici potřebné cihly (30, 30 půlená, 30 rohová, 24). Ty zakládal do roviny, vše ověřoval podle nataženého provázku, vodováhy a nivelačním přístrojem. Všechny rohy se výškově i pozičně krásně sešly.

Abych mohl pokračovat sám, založil zedník ještě ve všech čtyřech rozích cihly. Zde se začíná dělat vazba zdiva. Je nutné používat rohové cihly (30 R), půlené cihly (30 1/2) a samozřejmě celé cihly (30). Zrovna u 30 cm cihly (půdorys cihly je 30 * 25 cm) je vazba pouhým pootočením o 90° nedostatečná. V jedné řade se tedy začíná plnými cihlami, v další řade Rohovou, půlenou a plnou. Vazba vychází na necelou polovinu cihly. Celkem bylo založeno 6 vrstev – výška, která se dá dělat víceméně bez lešení…

Cihly se lepí na zdící pěnu Porotherm Dryfix, která byla v ceně cihel. Pěna zase tolik nepění (a je dost drahá), takže místa, kde na sebe „na tupo“ navazují cihly (takové ty několikacentimetrové mezery) jsem vypěňoval běžnou pistolovou nízkoexpanzní pěnou a z vnějších stran cihly zamázl maltou.
Pěna Porotherm má jiný závit než běžné nízkoexpanzní pěny. Musel jsem tedy ještě koupit jednu pistoli (Stejně je potřeba mít pistolí víc. Přehazovat flašku s pěnou je nereálné). Tato pistole musí mít nižší šroubení – používám pistoli Festa 38016. Jde o obyčejnou pistoli asi za 250 Kč.

Ideální je, když jde vše udělat bez řezání cihel. V praxi je toto spíše nereálné, takže je potřeba některé cihly doříznout. Používal jsem úhlovou brusku s 250mm diamantovým kotoučem a ruční vidiovou pilku. Cihly mají docela silné přepážky, takže je nutné řezat spíše pomalu a na pilu netlačit. Ostatně jako vždy…

To vše se stihlo ve dvou lidech za „pracovní den a půl“. Celkem nějakých 13 hodin. Stěny mezi rohy vyskládám sám pomocí provázku, vodováhy a pár tipů a triků od zedníka. Bude potřeba si hlídat vazbu cihel, roviny atd…

Články ohledně této stavby vychází také na mém webu https://www.mylms.cz/stavba-domu/. Tam naleznete plnohodnotnou verzi článku s obrázky uvnitř článku a někdy i s doprovodným videem.

Po srovnání pozemku jsem musel znovu vytyčit lavičky stavby. Čez provedl připojení přes místní sloup a protáhl kabel pod cestou protlakem. nechal jsem si přímo od čezu namontovat druhý elektro piliř pro odběratele.

Pro jímky jsem musel vykopat jámu hlubokou 3,3m, protože nad jímkama bude cca 1,5m zeminy. Problém nastal s přívaly deště, kdy jsem musel několikrát kopat znovu, protože stěny spadly na dno, z důvodu písčitého podloží.

Z důvodu složité manipulace a místa, bylo nutné položit jímky dříve než základovou desku, protože jinak bych se do této části domu nedostal. jímky jsou vysoké 1,7m a jsou 1,5 m pod hlínou, bylo mutné objednat zesílenou horní desku a dva a půl komínku na jímku, kvůli výšce tlaku zeminy.

Po vykopání základů, jsem musel plochu srovnat dle výsledné výšky základové desky. protože výška pěnového skla bude 45 cm a základové desky 25cm bylo nutné dno srovnat na 70 cm.