Po „zaměření obdélníčku“ na pozemku je zřejmé, že všechny stromy, co jsou na pozemku, stojí přesně tam, kde bude dům, takže není zbytí - půjdete dole. Kácení – dvě možnosti: buď řeknu nějakému samozvanému profíkovi, který Vám nabídne své služby za symbolickou cenu, třeba 1.500,-Kč a k tomu jako bonus Vás toho dřeva ještě zbaví – čili malá dom a dřevo odveze. A nebo se pak poohlídnout po nějaké firmě.
Tak my zvolili firmu, protože máme stromy kousek od sousedovic plotu, stromy mají 40-60 let, mohutné ořechy a třešeň a soused by asi nebyl rád, kdyby se mu ocitl ovocný strom na střeše. Tak jsme zvolili variantu profesionálních profesionálů. Telefonicky jsme se domluvili a v daný termín sešli. Kácely se 2 ořechy a 1 třešeň. Borci – a to jako fakt – přijeli s nářadím kolem 10té ráno a v 5 odpoledne už byla planina. Dřevo nařezali na špalky, větve na menší kusy, pokud se 4 m větvi dá říct menší.
Na místě, kde stál strom, byla už jen hromada pořezu. Tímto dnem nám začal kolotoč přetahování větví na pole a věčné pálení haluzí, které byly k ničemu. Z krásné zahrady se stala dřevem zavalená planina. Souběžně s kácením se začala tvořit i naše stavební bouda. Jelikož jsme přišli ke spoustě rádoby stavebního bordelu, ze kterého by se dala spíchnout bouda, šli jsme do varianty - sám si postav.
Boudu jsme tvořili asi měsíc po částečných etapách. Ale nakonec se zadařilo a máme vejměnek – odkladiště na nářadí a světe div se, vlezl se tam i chemický záchod, no luxus. No a tímto nějak končila ta aktivní činnost – příprava, jelikož byl listopad. Přes zimu oddych. Spíš fyzický, nicméně papírová – dokladová a projektová část běžela dál….