V zimě se omítky nedělají. Tečka. Jenže, co když se člověku nechce doma sedět s rukama v klíně? Pustí se do podlah.
Nakoupil jsem tedy 16 cm podlahový polystyren a pustili jsme se do práce. Každou desku jsme vždy nejprve položili “na sucho“ a snažili jsme se vypozorovat případné nerovnosti. Když deska neseděla, byla zbroušena tak, aby kopírovala nerovnosti. Pak byla přilepena nízkoexpanzní montážní pěnou a zatížena cihlami Ytongu, které zbyly ze zdění.
Peklo bylo vyřezávat rozvody topení (ke dvěma radiátorům a žebříku v koupelně) a rozvody vody. V technické místnosti jsem snad strávil celý den, koupelna nebyla o moc rychlejší.
Když se dodělala první vrstva, největší nerovnosti jsem opět zbrousil a místnost se zametla. Drobný polystyren hezky zapadal mezi případné spáry mezi deskami polystyrenu, přesto jsem ale všechny spáry zalepil montážní pěnou. Utěsnění nikdy není na škodu a celá podlaha se stala o poznání stabilnější a pevnější. Ideální je vyplnit spáry a okamžitě začít lepit druhou vrstvu izolace (v našem případě systémové desky podlahového topení), protože není nutné seřezávat zatuhlou pěnu ve spárách, a jako bonus desku přilepíte ke spodní vrstvě i v místě spáry, takže dojde k dokonalému utěsnění. I systémové desky jsme lepili montážní pěnou, vše drželo jako přibité.
Ještě před pokládáním druhé vrstvy jsme ale samozřejmě po obvodu rozmotali a ke zdi přibili dilatační pásku.
Dlouho jsem přemýšlel, co dát pod krbovou vložku. Většina lidí dává jen beton, ale co s tepelným mostem? Když jsem si spočítal, kolik váží krbová vložka a porovnal to s technickými údaji obyčejného podlahového polystyrenu došlo mi, že to nebude zas tak horké. Původně jsem tedy chtěl dát i pod krbovou vložku 16 cm podlahového polystyrenu, nakonec jsem ale udělal kompromis a pod krb dal 12 cm XPS. XPS má vysokou pevnost a nad ním bude 14 cm betonu armovaného kari sítí.
Když jsme dolepili izolaci (mimochodem po dlouhé době opravdu příjemná a pohodová práce J), přijel na víkend Zuzčin táta, topenář, a šli jsme pokládat podlahové topení. Přivezlo se 1.200 m trubek (tzn. máme 12 okruhů). Trubky by měly být velice kvalitní, vybíral je profesionál :-). Pantáta motal trubky a já píchal háčky.
Měl jsem radost, že se vše stihlo za jeden den. Trubky jsme namotali s poměrně velkou hustotou. Jen v obýváku/kuchyni jsou 4 pole. Firmy to prý dost šidí a hustota trubek je podstatně nižší. Tak uvidíme, snad bude teplo J
V neděli jsme potom celý systém napustili a odvzdušnili.
Co se lití podlah týče, tady bylo od začátku jasno. Zuzčin táta podlahovek dělal dost a zničených anhydritových podlah viděl snad ještě víc. Takže nám anhydrit okamžitě rozmluvil a zbyl nám beton tloušťky 6 cm. Zároveň nám domluvil firmu, se kterou na stavbách spolupracuje (tzn. dost dobře zná kvalitu jejich práce). Chlapi se k nám trochu projeli, protože běžně operují v jiném kraji. Musím uznat, že chlapi byli dobře sehraní a rozhodně věděli, co dělají.
Ráno přijeli a ihned s laserem oběhli barák a ujasnili jsme si výšky. Tam, kde bude dlažba jsme udělali podlahu 1,5 cm pod úroveň francouzských oken/vchodových dveří a tam, kde bude vinyl jsme udělali beton 0,5 cm pod úroveň francouzských oken. Zároveň se udělal spád ve sprchovém koutě a v technické místnosti , kde je uprostřed místnosti gule. Další výhody betonu oproti anhydritu. Beton se tedy míchal na místě, armoval se vlákny a pomocí čerpadla se dopravoval do domu, kde ho chlapi urovnávali. Nakonec celou podlahu vyhladili. Trvají na tom, že podlaha je stejně rovná jako dobře provedený anhydrit a ani v místnostech, kde bude lepen vinyl, není nutné dělat nivelačku. To jsem tedy zvědav.. Zatím jsem zběžně kontroloval vodováhou a ta rovinatost ve 2 mm by to být mohla. Jestli se bude dělat nivelačka ukáže čas.
Poznámka k ceně - systémové desky a trubky podlahového topení jsme neplatili, objednával je Zuzky táta, neb má jako topenář dobré ceny a topení nám věnoval jako předčasný svatební dar. Takže moc děkujeme, nicméně cenu neznám a tuto položku tedy bohužel v nákladech nenajdete.