Z předchozích dílů naší stavby možná víte, že do prvního stropu jsme provedli vyšalování otvorů pro rozvody rekuperace. Druhý strop jsme vybetonovali bez otvorů.Cílem bylo zjistit, zda se vyplatí investovat čas a námahu do šalování, nebo provést vytvoření otvorů dodatečně za pomocí nástroje pro jádrové vrtání. Která z možností byla podle nás nakonec jednodušší? Přečtěte si článek a koukněte na video.
Z projektové dokumentace jsme si připravili výkresy rozvodů rekuperace a podle uvedených kót zakreslili pozice pro vyvrtání otvorů.
V případě potřeby jsme pozice otvorů posunuli tak, abychom vždy vrtali do keramiky, tedy cihlové vložky MIAKO BN a vyhnuli se betonu, pro který bychom potřebovali jiný nástavec, takzvanou matrici.
Specialistou na jádrové vrtání, kterého jsme si pozvali na stavbu, je Pavel Dvořák ze společnosti Hilti. Protože o jádrovém vrtání moc informací nemám, položil jsem Pavlovi před zahájením prací několik otázek.
Odkud se vzal pojem jádrové vrtání?
Pojem jádrové vrtání vznikl nejspíš podle toho, že když odvrtáme vrt, zůstane materiál, kterému říkáme jádro, v korunce vrtačky.
Nemusím se bát, že když vrtám hlouběji, než je tloušťka stropu, že by jádro mohlo z vrtačky vypadnout dolů a rozbít například trubku?
Toto skutečně reálně hrozí, ale nestává se to příliš často u dutých stropů, resp. dutých cihel, které jsou poměrně lehké. Bát bychom se měli u těžkých materiálů, jako je litý betonový strop.
Je správné si otvory předem vyšalovat v rámci stropu, nebo vyjde časově i finančně levněji vyvrtat otvory dodatečně a strop vybetonovat úplně celý? Jak se to dělá na komerčních stavbách?
Dá se říci, že je to tak 50 na 50.
U větších staveb je snaha otvory vrtat dodatečně, protože se může během realizace trochu změnit projekt, mohou se změnit instalace a v tu chvíli by se otvor, který byl vyšalovaný v bednění, stal hluchým a musel by se zazdít.
Pojistkou proti tomu je dělat otvory až na konec, ať už s pomocí jádrové vrtačky nebo stěnové pily v závislosti na velikosti otvoru.
Pokud se mi podaří sehnat jádrovou vrtačku, jsem schopen vyvrtání provést svépomocí?
Co se týče bezpečnosti, zvládne to prakticky každý muž. U tohoto typu, kdy vrtáme korunkou do zdiva tzv. „za sucha“, používáme pouze vysavač, abychom odvrtaný materiál odsávali a zároveň tím chladili korunku.
Zaškolení není zdaleka tak složité jako u druhé varianty, které říkáme „za mokra“, kdy se používá odlišný druh segmentu a vrt se chladí vodou. Ta prochází skrze korunku a vyplavuje odvrtaný materiál ven.
Tento případ je o něco složitější, neboť se musí dodržovat správný přítlak a správný poměr vody, abychom zaručili životnost korunky i rychlost samotného vrtání.
Postup jádrového vrtání „za sucha“
Jádrovou vrtačku jsme zapojili do vysavače, který se spustí automaticky v okamžiku, jakmile zahájíme vrtání.
Do jádrové vrtačky je nutné nasadit navrtávací přípravek, který pomůže k snadnému zavrtání matrice do cihlového stropu. Jakmile je otvor připravený, navrtávací přípravek odstraníme a provedeme vyvrtání otvoru.
Dodatečné vyvrtání otvorů pro rozvody rekuperace bylo mnohem snadnější a rychlejší než příprava otvorů a šalování před betonáží.
K usnadnění práce určitě také přispalo vrtání do keramických vložek Porotherm MIAKO BN, které je jednodušší než vrtání do betonu a lze jej provádět za sucha.