Protože už jsme pomalu nervózní, že jen papírujeme a nic se neděje, začali jsme konat rukama. Než jsme se stihli vzpamatovat, vyrostla nám na pozemku celkem obstojná buš, proto jsme usoudili, že bude třeba jí trochu zkrotit, než nám (doslova) přeroste přes hlavu.
Sekání - Prvnímu útoku, který byl učiněn křovinořezem, se buš upřímně vysmála a my jsme usoudili, že pokud má přežít křoviňák i my, budeme na to muset trochu jinak.
Vyřešilo to půjčení bubnové sekačky, která prales zvládla na výbornou přibližně za 4 hodiny (necelých 1000m2).
Buňka - Jedním z důvodů, proč jsme museli pozemek mírně zkulturnit, byl plánovaný přesun stavební buňky.
Přestože místo, odkud bylo třeba buňku vysvobodit, nebylo zrovna „na zelené louce“, tak navzdory našim obavám proběhl přesun díky firmě Tomeczech opravdu hladce. Mají jako jediní v okolí auto s velkou ložnou plochou a silnou rukou (všichni ostatní, které jsme poptali, potřebovali auto na přepravu a autojeřáb, což se nám nezdálo příliš ekonomické ani praktické).
Úklid - Největším problémem nakonec bylo zbavit se toho, co jsme posekali (mix trávy, keřů, vysokého plevele...). Ačkoliv to na první pohled nevypadalo, po shrabání jsme zjistili, že toho bude FAKT HODNĚ.
Jednou z variant bylo oznámené pálení, ale vzhledem k aktuálně platným výstrahám z důvodu sucha a také k tomu, že na pozemku zatím nemáme připojenu vodu, jsme od tohoto nápadu ustoupili.
Dalším nápadem bylo přistavení kontejneru, ale jde o celkem drahé řešení. Došli jsme tedy k tomu, že vše napytlujeme (aktuálně jsme u počtu 38 ks 240L pytlů a ještě nás čeká cca 1/4 zahrady) a odvezeme do kompostárny zapůjčenou dodávkou.