Základová deska - systém Elegohouse

Tento systém desky byl pro mě do doby, kdy se mi dostala projektová dokumentace do ruky absolutní neznámá. Do té doby jsem znal jen desky klasické, s hutněním podložím uvnitř desky a maximálně jsem slyšel něco o pěnoskle. V kostce o tom to systému:

,,Základový systém ELEGOHOUSE je řešení, které eliminuje většinu nevýhod zmíněných postupů pro stavbu základových desek. Inovativní systémové řešení využívá kombinaci osvědčeného zakládání na pásech s horní samonosnou betonovou deskou, která je navržena podobně jako stropní konstrukce – není tedy závislá na provedení a stabilitě hutněného podsypu. Desku tvoří nosníky a masivní polystyrenové vložky. Ty slouží jednak jako tepelná izolace pod deskou a zároveň fungují jako ztracené bednění při betonáži. Tím, že je tepelná izolace nedílnou součástí konstrukce a pevně k ní přiléhá, aniž by však byla vystavena tlaku celé stavby, je dosaženo vysoké spolehlivosti a účinnosti." zdroj: www.tzb-info.cz

Něco o systému už vím, ale to je jen teorie, praxe je vždycky horší. Na internetu jsem tedy hledal více informací o tom, jak desku svépomocí vystavět, ale moc se nedařilo. Shlédl jsem několik videí, ale ty mi sice na některé otázky odpověděli, jiné zase přinesli. Jedna z věcí, která mě zarazila bylo, že ve videu jsem viděl dřevěné hranoly uvnitř desky. Asi nějaké podpěry si říkám. Otázka je, kde a jak je vystavět. Tu jsem nikde nedočetl. Pokud jste nyní ve stejné fázi jako byl já, myslím, že můj článek Vám rázem pomůže vše vysvětlit. Teď tedy už k samotné realizaci.

Základové pasy

V první řadě byl objednán geodet, aby nám na pozemku vyznačil body, kde bude dům stát. Jednalo se celkem o 38 bodů, vyznačil vnější i vnitřní rohy budoucích základových pasů a jeden bod vyznačoval čistou výšku podlahy, tzv. nulu. Poté se natáhl provázek mezi jednotlivými body a byl obsypán vápnem. Tímto způsobem jsme na zem ,,namalovali" jednotlivé pasy domu. Druhý den najel bagr a začal kopat základy. Dle projektu mají být pasy široké 70 cm a hluboké 160 cm pod nulou (čistá podlaha). Bagrista neměl ale 70 cm lžící, tak bagroval 80 cm, což nevadí. Více je lépe než méně. Aby jsme vědeli, jak hluboko je tedy potřeba kopat, bylo zapotřebí si nulu pomocí niveláku promítnout na pozemku v místě kopání pasů. To jsme udělali tak, že jsme do země natloukli prkna a na ně namalovali čáru (nulu) fixou za pomocí niveláku. Od toho to bodu jsme věděli, že pás musí být hluboký těch 160 cm. Vnitřní pasy nosných zdí byly hluboké pouze 115 cm a roznášecí deska uvnitř domu 130 cm. Tím to měl bagr trochu komplikovanější, protože jsme museli hlídat tři výšky. Po 10ti hodinovém kopání stále nebylo hotovo a tak druhý den ještě dokopával pár hodin zbytek. Poté jsme natáhli zemnící pásek a zemnící dráty k budoucímu připojení hromosvodu. Na každý spoj je zapotřebí použít dvě spojky a ošetřit je nátěrem např. gumoasfaltem. Pásek ani drát by se neměl dotýkat zeminy, takže pásek se musí podložit kusy betonu, např. dlažba nebo my jsme použili rozbité ztracené bednění. Drát by měl být v dostatečné vzdálenosti od zeminy, tak aby ho beton obtekl. Pak jsme připravili prostupy pro vodu, kanalizaci a elektřinu za pomocí KG potrubí, které jsme uložili do pískového lože na dně pasů. Aby jsme věděli do jaké výšky betonovat, použili jsme roksory, které jsme po cca 2 m zatloukli do země uvnitř pasů. První jsme zaměřili pomocí niveláku a zbytek od něho usadili pomocí vodováhy. V poslední řadě bylo zapotřebí ještě prostupy a výškové rozdíly pasů opatřit bedněním. Tam jsme použili zbytky prken co jsem měl doma v garáži a pár OSB desek. Nic už nebránilo samotné betonáži. Betonáž probíhala za asistence pumpy, celkem se do pasů vešlo 38,5 m3 betonu C16/20 S3. Beton jsme rovnali a hutnili za pomocí hrabiček. Pak jsme do čerstvého betonu usadili další roksory, pro budoucí svázání pasů, bednění a desky. Za 4 hodiny byl pochozí a my ho několikrát pokropili.

Ztracené bednění

Na druhý den byl objednán opět geodet, aby nám do pasů zatloukl body, které budou vyznačovat rohy, ale tentokrát ztraceného bednění. Osobně nejsem pro stavbu laviček, je tam velký prostor pro chyby, tak raději obětuju nějakou kačku navíc a vím 100%, že to bude přesně zaměřené. Pak přišel na řadu opět nivelák, aby jsme věděli výškové rozdíly rohů a začali stavět tak od nejvyššího rohu. Největší výškový rozdíl byl 2 cm. Bednění jsme ukládali do cementové mazaniny pod označením CM20. Po vyskládání první řady jsme přidali vodorovnou výstuhu včetně přídavné výstuhy rohů a začali skládat druhou řadu. Tam bylo zapotřebí začít ukládat i kanalizační potrubí včetně ventilačního potrubí, protože deska bude odvětrávaná na střechu podtlakovým ventilátorem. Protože nás tlačil čas z důvodu objednaného betonu a pumpy, kanalizaci jsme si jen rozpracovali a dokončení bude probíhat po betonáži. Do ztraceného bednění také doporučuji si předem vyřezat drážky pro usazení dřevěných hranolů, které budou sloužit jako podpěry pro nosníky. Ušetříte si tím práci s betonáží dalších patek (popíšu dále). V druhé řadě opět výztuž a vypěnit nízkoexpanzní pěnou alespoň většinu otvorů, aby tudy nevytékal beton. Sotva jsme přípravy dokončili, objevila se pumpa a chvíli na to mix. Během betonáže se ukázalo, že roksory jsme zbytečně udělali moc dlouhé, takže nám i samotnou betonáž trochu komplikovali, ale nic co by se nezvládlo. Celkem tam vteklo 9 m3 C16/20 S3. Pro další etapu této desky je důležité, aby beton byl uvnitř bednící tvárnice uhlazený pokud možno do roviny. Je to z toho důvodu, že na beton se bude pokládat XPS polystyrén, na kterém budou ležet nosníky. Nerovnosti by vám tedy do budoucna hodně komplikovali život a hrozilo by poškození izolantu. Beton v horkém počasí rychle tvrdnul, takže bylo třeba hodně kropit. Další den došlo k zakrácení vystupujících roksorů a to hlavně z důvodu lepšího usazování polystyrénu. Odřezky určitě někde sděláme. Další etapou bylo dokončení kanalizačních svodů, které jsme nestihli dodělat a jejich podbetonování v místech průhybu. Teď k výše zmiňovanému podepírání nosníků. Nosníky jsme zakoupili u jedné firmy, která nám je včetně polystyrénových vložek dodala na pozemek. Po konzultaci s jejich odborníkem přes tento systém je zapotřebí nosníky delší než 2,4 m podepřít a to ve vzdálenosti max. 1,8 m od sebe. Nosník o délce 3,4 m jsme podepírali pouze uprostřed, nosníky 4,6 a 5,2 m museli být podepřeny ve dvou místech. Patky od sebe také nesmí být dále než 1,8 m a my na ně použili zbylé bednící tvárnice, které jsme uložili do betonového lože. Uvnitř se vysypávat nemusí a na ně jsme položili hranoly. Poslední část, která zbývala do samotného osazování nosníků byla tepelná izolace XPS 700, my použili tloušťku 50 mm. Desky se nařezaly na požadovanou šířku a postupně ,,napichovaly" na roksory.

Základová deska