Tak po delší odmlce hlášení :) Posledních několik dní to bylo ve znamení toho, že jak byl chvíli čas, jel jsem na stavbu pokládat bednění.
Pokláddal jsem na sucho více méně sám. Obvod mám ZB 50 a vnitřek ZB 40. Bylo to dost náročné. Nejdřív jsem si navozil tvárnice na vnitřek a pak okolo stavby. První paleta byla pohoda, ale u třetí palety již síly docházely. Nezdá se to, ale má to váhu.
Potom jsem se stavbyvedoucím založil všechny rohy domu. K tomu se váže "vtipná" vložka. Stavbyvedoucí je perfekcionista tak neustále přeměřuje, jestli všechno sedí. Takové to "centimetr - žádná míra" u něho neplatí. Při přeměřování mu neseděla délka stěny, hodinu jsme nad tím polemizovali, co se stalo špatně, než jsme zjistili, že se mi posunula lavička. Stačilo ji vyrovnat a nejednou vše sedělo. To zabralo cca 5 minut, ale byla nad tím hodinová anabáze, kde byl problém.
No, po založení rohů se pokračovalo dál. Po pár dnech to bylo hotové, čistě pracovní dny to byly asi 4. Jak se to celé položilo, tak jsem si ještě pro jistotu vzal pěnu a zapěnoval jsem mezírky větší jak 2 mm (sice to nebylo potřeba, ale pro jistotu).
Nastal Den D - 18.11.2019 byl domluvený beton i s pumpou na 12 hod. Jak na potvoru začalo pršet. Volal jsem do betonárky. Řekli, že pokud to nevadí mně, tak jím určitě ne. 12:15 přijel beton. Mé obavy se prohloubily, protože příjezdová cesta na pozemek byla dost podmáčená. Dojeli a začlo se betonovat.
To probíhalo dobře, sice v dešti, ale dobře. Tentokrát jsme na to byli jen dva, já a otec.
Vždy jeden z nás vylíval beton do bednění a druhý to vibrátorem zhutňoval. Dobrý postřech, když se vibrátor dlouho dotýká v bednění, tak praská (dvě tvárnice takhle praskly, ale beton naštěstí nevytekl).
Za hodinku bylo zabetonováno a já jsem s otcem ještě tak hodinu to celé uhlazoval, aby to bylo i na pohled pěkné. Celkově padlo 12 m3 betonu 16/20.
Chlapi z betonárky mi dali podepsat papíry, a že pojedou. Jelikož celou dobu pršelo a cesta je polňačka, tak obavy se naplňovali víc a víc... Auta jim po cestě klouzala a stahovala se do pole a na sloup el. vedení, nejvíc to teda táhlo pumpu. Ale odjeli. Cesta vypadala, jako by ji orali, ale hlavní je, že jsou pryč.
Proběhly ještě práce na vedlejším stavení a byl nejvyšší čas jet domů, přeci jenom celý den na dešti. Už bylo 6 večer. Mno, málem jsem z baráku neodjel, auto se mi pěkně zahrabávalo.
Teď jsem zrovna ve fázi, že přemýšlím, zda ještě letos něco udělám, protože se mi už technika na stavbu asi nedostane.
Tak snad to jde ostatním líp jak mně.