Podlahy - pokládání polystyrenu, podlahovka a betonování - část 22.

Po omítkách zbyl vápenno-sádrový bordel na hydroizolaci (velké kusy jsme samozřejmě dali do pryč). Zbytky tohohle prachu se ale ukázali pozitivně, že byly tam, kde byly. 

Nejdříve ale o skladbě podlahy - projekt říkal 6+6 cm EPS jako izolaci a poté nějaká ta systemová deska pro podlahové vodovodní vytápění. Celkem jsem potřeboval "obsadit" 20cm, které byly pod vágrisem. Desku jsem věděl že mám veprostřed vylitou do boule a tak kraje a střed desky tvořili 2-3cm rozdíl. Ten jsem se ale po konzultaci rozhodl neřešit a polystyren pokládat tak, aby křivou desku prostě kopíroval a finálním betonem se to vyrovná. Ale musel jsem se podřídit nejvyššímu bodu desky, čili středu a podle něj skládat polystyrén. Pak to vycházelo pro přízemí na 6cm EPS, 2cm XPS, 5cm systemová deska Rehau se 2cm špuntama (celkem tedy 11cm polystyrenu, pak nějaké ty 2cm špunty a pak bylo v plánu cca 6cm betonu pro místnosti, kde bude dlažba a cca 6,5 cm betonu kde bude vinyl).

Horní patro bylo jiné, tam se položila přímo systemová deska Rehau 3cm, z čehož 1cm byl EPS a 2cm koukaly špunty. A zbytek beton cca 6cm.

Navozil jsem v autě balíky polystyrenu se sousedovo pomocí v něco jako pickupu a měli jsme to za hodinku ani ne. Bral jsem EPS NEO 100 6cm a 2cm XPS. Předtím už jsem měl nakoupeny nízkoexp. pěny a ruční řezačku polystyrenu z Bauhausu a dvě ruční škrabky polystyrenu.

Pak jsem prostě začal. Pokládal jsem nejprve tlustší 6cm EPS polystyren, podlepil pěnou a zatěžkal bedňákem. U stěn jsem vynechával kvůli kabelům nebo omítce, která nebyla zrovna rovná dole. Tyhle drobné 1-4cm mezery přítelkyně vysypávala pískem. Další polystyreny jsem lepil i na hrany k sobě a zatěžkával větší cihlou nebo opět ZB, aby spoje byly bez schodů. Nejprve jsem podsypával pískem, kde byl svár hydroizolace nebo jiná nerovnost, ale ukázalo se to jako špatný postup. Písem se i menším chozením vyšlapával. Tak jsem po pár kouskách přešel na ruční škrabku a ukázalo se to jako tisickrát lepší. Každý kus polystyrenu jsem nejdřív nasucho posadil, zatancoval na něm a bílý prach z omítek se obtiskl přesně tam, kde bylo potřeba zbrousit. Tak jsem zbrousil a pak to pasovalo na podlahu parádně, žádný houpání. Lepil jsem pořád na pěnu. Jediná nevýhoda škrabání bylo, že vzniká drobný polystyrenový bordel. Pod kamnama jsem vynechal a žádný EPS nedával, tam čistě beton. Vynechal jsem i celý sprchový kout. Kolem trubek to bylo pracnější, ale s ruční elektrickou řezačkou to šlo. Polystyren 6cm v 98 % případech byl vyšší než všechny položené vodovodní trubky. To byl taky cíl. U trubek jsme pak pískovali a pečlivě hutnili, aby byl písem všude. Další mezery jsem tedy někde pěnil, někde přítelkyně sypala písek. Elektrické kabely jsem ruční elektrickou řezačkou vyřezával do EPS a pak podpěnil.

Technická místnost byla samozřejmě největší challenge, protože tam byl přívod vody kříženem z rozvodem vody v trubkách nad sebou. Trubky po první 6cm vrstvě koukaly pořád ven, ale druhá vrstva XPS to spravila. Nicméně bylo potřeba vyřezávat trubky i některé kabely do XPS, protože ten byl samozřejmě tvrdší a neforemný. Všude pořád lepím pěnou na sebe a zatěžkávám cihlama nebo ZB.

Pokládka spodního patra cca 55m2 první vrstvy trvala v součtu cca 4 celé dny po 9h práce. Naopak druhá vrstva 2cm XPS už šla poměrně rychle, protože jsem již nevyrovnával skoro nic ale jenom řezal, lepil a zatěžkával :-) Ale i do systemovky nahoře v patře se vyřezávalo, aby tam elektrické kabely, vedoucí dolů jako světlo na stropě ve středu místnosti, dobře pasovaly.

Tam kde se chodilo pak nějaký čas nad trubkama, co se zasypávaly pískem, jsme hodil staré XPS 10cm desky, aby se to neprošlapalo.

Na druhou vrstvu polystyrenu jsem v kuchyni vyznačil sprejem, kde přesně bude kuchyňská linka a kde kamna, aby tam topenáři nepokládali podlahové vytápění. Podlahovka taky nepatří do špajzu, pod sprchový kout, vanu a pod schodiště (jak ostatně říkal projekt). Ikdyž bych ho nejradši do sprchového koutu taky dal.

Pak jim přiběhli topenáři (ostatně, ten samý pán, co mi dělal všechny předchozí instalační práce, což považuju za klíčový, aby stavba hladce probíhala) a začali pokládat Rehau systemové desky pro podlahové vytápění vodou. Jak již bylo řečeno, do patra přišla deska 3cm a dolů deska 5cm. Nandali rozvaděče na vodu (jeden dolů, jeden nahoru), dávali dilatace po obvodu zdí i mezi místnostmi, nátahli systematicky hadice, natlakovali a bylo připraveno pro betonáž. Skoro.

Zbývalo vyplnit polystyrenem místa, kde nebyla položená ani systemová deska. Například tedy pod schodištěm jsem dopoložil ještě 4cm EPS (takže tam vzniká 6cm EPS, 2cm XPS a teď 4cm EPS, celkem 12cm polystyrenu). To samé ve špajzu. Pod vanou jsem to nedělal a nechal tak jenom 8cm polystyrenu.

Nafotil jsem položené hadice, poklidl před betonáží a další týden měl objednaný český makáče, který to za jeden den od 8 do 13h všechno zabetonovali cca 5-7cm polosuchého betonu, který si míchali ručně s pískem před barákem a pumpovali dovnitř. Celkem byli 4, dva házeli do pumpy a dva rovnali. Celkem to bylo něco kolem 15 tun písku, cement a plastifikátor pro podlahové topení s výstuhovým vláknem. Nedával jsem žádné další kari sítě.

Co bych příště udělal jinak:

• zandal si polystyrenem prostup pro odtah spalin kotle, který byl v patře, ale už není, protože mi ho betonáři prostě zabetonovali a nepřišlo jim divný, že tam je přesně vynechaná i systemová deska a stropní beton:-) Naštěstí mám fotodokumentaci a vím skoro přesně, kde prostup byl a že v okolí nevede žádná hadice podlahovky.
• podezdil JAP pouzdra při instalaci po celé šířce, protože jsem neměl střed cca 20cm a tam pořád chybí omítka a tak tu díru budu muset ručně doházel
• zatloukl všechny spodní plastové klínky od francouzských oken dovntř, protože to je jednodušší než je venku pak ořezávat

Jinak bych určitě příště zase použil beton na podlahy. A to z důvodu, že desky a folie s dilatací nemusí na 100 % těsnit. Polosuchý beton totiž nezateče jako anhydrit pod systemové desky a že tam pár mezer bylo, kvůli elektrickému vedení podél obvodu stěn.

Stavbě zdar.