Dlouho jsem hledal ideální projekt domu. Věděl jsem, že chci bungalov s garáží, hodně prosvětlený, tzn. velká okna.
Nakonec jsem našel projekt, který se mým představám nejvíce blížil. Bohužel to nebylo úplně ideální a navíc komunikace se slovenskou firmou, která projekt nabízela, nebyla jednoduchá. Odpověď na e-mail trvala věčnost, telefon zvedali jen někdy a dostat z nich jakýkoliv podklad byl nadlidský úkol.
Nakonec jsem to vzdal a domluvil jsem se s projektantem, který je vzdálený příbuzný mojí přítelkyně. Během týdne jsme se sešli, ujasnili jsme si, jaká je moje představa a jaké jsou reálné možnosti. Do týdne jsem měl první návrh k náhledu a po dvojím okomentování a asi čtrnácti dnech jsem dostal konečnou verzi.
Popravdě řečeno, i známého projektanta jsem musel trochu usměrnit. Mám dojem, že každý projektant, kterému řeknete, že chcete stavět dům, má dojem, že máte neomezený rozpočet. Moje představa byla maximálně 190 m2. Po dvojím zmenšení jsme se dostali na přijatelných 197 m2.
Projekt tedy máme kompletně připravený, takže hurá na stavební úřad. Je to snadné. Zeptám se, co všechno potřebuji, úředník mi to podrobně vyjmenuje a já, případně těhotná přítelkyně, to obstaráme. Zajímavý postřeh, mladá žena s těhotenským bříškem je na úřadech mnohem úspěšnější než vousatý chlap. :-)
Nebylo to tak snadné, jak jsem si to maloval v představách, ale na druhou stranu žádný extra horor to taky nebyl. Jen se musíte smířit s tím, že většina zúčastněných, včetně sousedů, přistupuje k vašemu povolení pasivně a musíte je neustále uhánět a připomínat se. Nakonec se to ale podařilo a teď už jen čekáme na vyhotovení stavebního povolení.