Na finální zakrytí SDK deskou jsme si ještě museli docela dlouho počkat.
Mezitím nás čekaly kompletní elektrické rozvody do celého bytu a na závěr již zmíněná oblíbená skelná vata. Přeskočím tedy pár týdnů a popíšu, jak se nám dařilo při zakrytí celé konstrukce SDK deskami.
Dvoumetrová deska váží celých 23 kg. Takže její manipulaci, pokud nemáte k dispozici automatickou zvedačku, je nutné svěřit dvěma chlapům. Přidržet desku u stropní konstrukce, srovnat si ji přesně podle stěny a ještě jí přišroubovat TNkama (to jsou ty černé rychlošrouby), je docela věda a vyžaduje to dobrou koordinaci obou řemeslníků, přiměřenou zručnost a také dvoje štafle.
Při řezání SDK desek se postupuje vždy podle návodu, tj. řeže se pracovním nožem karton a pak se deska zlomí. Pokud ale potřebujete dořezávat menší kusy, je dobré dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k úrazu. V mém případě jsem zřejmě neměl k mé opatrnosti ještě dostatek štěstí a způsobil si nepříjemný úraz na palci pravé ruky. Práce kvapná, málo platná... Takže se nám celá rekonstrukce nechtěně protáhla o mojí rekonvalescenci, tedy zhruba o 2 týdny. Alespoň bylo dost času na přípravu a prohlubování znalostí o dalších řemeslných činnostech.
Po pauzičce jsme se vrátili do bytu a dokončili pokládku zbývajících desek. V místech, kde jsou vyznačena světla, jsme měli protažené elektrické kabely a do SDK desky jsme vždy vykroužili díru pro zasazení objímek pro bodová světla. Tam, kde byl plánovaný závěsný lustr, jsme přichystali kabelovou rezervu a protáhli tento kabel jen malým otvorem v desce, vykrouženým obyčejným křížovým šroubovákem.
K dokončení nám zbývalo jediné, zatmelit a vybrousit celou plochu pro finální nátěr. Rozhodli jsme se pro tmelení bez broušení, tedy pouze jediným tmelem, který je vhodný pro zakrytí všech nerovností a zároveň slouží jako finále pro nejčistší vyhlazení. Podařilo se mi zúčastnit se výstavy pracovního workshopu na téma Tmelení bez broušení. A opravdu to stálo za to. Dozvěděl jsem se vše potřebné a zároveň si vše vyzkoušel v praxi.
Pořídili jsme tedy na doporučení speciální stěrku o šíři 60 cm a pár dalších drobností, a k tomu tři pětikilové pytle tmelu Rigips Rifino Top. Smůlou však bylo, že jeden z pytlů byl zřejmě přemrzlý nebo navlhlý a po rozmíchání s vodou příšerně hrudkovatěl. Takže jsem jednu ze dvou místností stejně musel nakonec brousit. Zbylé dva pytle už byly v přádku a další místnost šla jako po másle. Zatmelit šrouby, přetmelit spoje desek a překrýt skelnou páskou, nechat pár minut zavadnout a druhou vrstvou za pomoci té velké 60centimetrové stěrky přetáhnout celý povrch desky velmi jemnou vrstvou řídkého tmelu. Opravdu jednoduché a rychlé. Žádné dobrušování a znovutmelení.
Samozřejmostí pro správnou finální úpravu podhledu je rohové zakončení kvalitní rohovou páskou Strit-Flex. Je to velmi dobře poddajný materiál a po navlhčení se s páskou dobře pracuje. Pásku stačí přiložit do rohu k SDK stropu a příčkové stěně, která je zpravidla vyštukovaná, a přetmelit SDK tmelem. Vznikne tak úhledný a přesný roh, který nepraská a může se po vytvrzení okamžitě malovat interiérovou barvou. Páska se dá přesně zastříhnout na požadovaný rozměr např. nůžkami na plech.
Zdárně jsme dokončili stropní akustické podhledy, které mimo jiné mají také jednu důležitou funkci - schovávají a rozvádí desítky metrů elektrických kabelů do celého bytu. O drátech elektrických a dalších technologiích se pochlubíme zanedlouho.