Pěstování na naší zahradě nevzdáváme, a to i přesto, že v domě stále nebydlíme. Přišli jsme ale na pár dalších vychytávek.
Tyčky k rajčatům
Zvolili jsme sazenice tyčkových rajčat, které je dobré vyvazovat k opoře jako ochranu před zlomením. Není třeba kupovat žádné drahé speciální tyčky k rajčatům. Pokud máte doma dřevěné laťky, můžete je k rajčatům klidně zatlouct a svázat je k nim. Tyčková rajčata musíte vyvazovat pravidelně, jednou to nestačí, protože jakmile vyrostou, opět hrozí zlomení.
Tento způsob vyvazování jsme používali doma, už když jsem byla malá. Taťka je stolař, takže o dřevo nikdy nebyla nouze. Jen pozor na třísky :)
Fantazii se meze nekladou – kromě dřevěných latí můžete použít dlouhé rovné silnější větve třeba z prořezávky lísky nebo starší vlk z ovocného stromu.
Taky máme odzkoušeny silnější roxory – plní úplně stejnou úlohu jako kupované tyče.
Nebo máte doma staré jekly nebo trubky? Taky řešení Jen drobná rada – jekly a trubky jsou hladké, provázek by tedy po nich mohl sjíždět, proto je lepší si vyvrtat dírky na provlečení provázku a je po problému.
Hnojení
Letos jsme volili snadnější a rychlejší řešení hnojení zeleninky, a to kupované granulované přírodní hnojivo. Koupit můžete i tekuté, ale dávejte pozor, aby bylo opravdu přírodní, ať si do zahrádky nepřinesete chemie, které na nás číhají v zelenině z obchodu. Dávkování a způsob použití se liší, proto se řiďte přiloženým návodem nebo návodem na obalu.
Ale pokud máte čas, natrhejte si do kýble třeba kopřivu a udělejte si z ní jíchu – nemusíte shánět nic v obchodech, nic to nestojí, je to 100% přírodní a navíc účinné.
Kopřivu zalijte vodou a nechejte 1-3 týdny (v závislosti na teplotě) louhovat, každý den promíchejte. Že je jícha hotová poznáte tak, že se ve směsi přestanou tvořit bubliny. Hotovou jíchu přeceďte a před použitím nařeďte v poměru 1:8 a lijte přímo ke kořenům zeleniny. Můžete použít i jako postřik na list, což vám pomůže i proti napadení mšicemi.
Jíchu můžete udělat ale i z jiných rostlin, jako např. z kostivalu, měsíčku, pýru, kozlíku nebo z rostlin rajčat. Těch rostlin je samozřejmě víc, tohle jsou jen příklady.
Pěstování brambor v seně
Ani na brambory jsme nezapomněli
Už třetím rokem brambory pěstujeme v seně. Téměř všichni na naši techniku hledí, ne-li s otevřenou pusou – „Cože? Brambory v seně?“ – a nevěřícně kroutí hlavou a klepají si na čelo, jestli jsme normální.
Výsledek je ale pro nás více než dostačující. Vypěstované množství sice není tak velké jako z hlíny, ale na to, že nemusíme orat, plet, vršit hlínou, vyorávat… a kdo ví, co všechno ještě, jsme maximálně spokojení.
Prostě dáme nějakou vrstvu sena, kam nás napadne, vsadíme do ní brambory a zasypeme dalším senem. Občas, když je sucho, naši kopku prolijeme vodou.
Pokud chcete větší hlízy, párkrát rostliny zalijte.
Jeden rok jsme vypouštěli starou vodu z bazénu, zalili jsme ale jen část sadby. Na velikosti brambor byla krásně poznat hranice, kde končí zalévaná část a začíná část nezalitá.
Výživu jim můžete také dodat zálivkou z jíchy.
Pěstovat lze i ve slámě. Dokud ještě rostlinky ze sena nevylézají, můžete je ještě přesypat posečenou trávou.
Každá troška kvalitní domácí zeleniny je dobrá
Protože víme, jakou kvalitu zeleniny nám dodávají supermarkety a jiné obchody, které nejsou zaměřeny na prodej kvalitních farmářských výrobků/výpěstků, zkusili jsme experimentovat. A jsem si jistá, že to za to stálo.
Nikde jinde, než na naší zahrádce, tak kvalitní zeleninu neseženeme, protože když si ji vypěstujeme sami, dáváme jí něco ze sebe – svůj čas, svou péči, energii, své pocity – a ona nám tohle všechno vrací.
Pokud vás o toho o zahradě a pětování zajímá víc, podívejte se na můj blog Maia Green.