Pěstování na naší zahradě nevzdáváme, a to i přesto, že v domě stále nebydlíme. Přišli jsme ale na pár dalších vychytávek.
Tyčky k rajčatům
Zvolili jsme sazenice tyčkových rajčat, které je dobré vyvazovat k opoře jako ochranu před zlomením. Není třeba kupovat žádné drahé speciální tyčky k rajčatům. Pokud máte doma dřevěné laťky, můžete je k rajčatům klidně zatlouct a svázat je k nim. Tyčková rajčata musíte vyvazovat pravidelně, jednou to nestačí, protože jakmile vyrostou, opět hrozí zlomení (jako na této fotce).
Tento způsob vyvazování jsme používali doma, už když jsem byla malá. Taťka je stolař, takže o dřevo nikdy nebyla nouze. Jen pozor na třísky
Fantazii se meze nekladou – kromě dřevěných latí můžete použít dlouhé rovné silnější větve třeba z prořezávky lísky nebo starší vlk z ovocného stromu.
Taky máme odzkoušeny silnější roxory – plní úplně stejnou úlohu jako kupované tyče.
Nebo máte doma staré jekly nebo trubky? Taky řešení Jen drobná rada – jekly a trubky jsou hladké, provázek by tedy po nich mohl sjíždět, proto je lepší si vyvrtat dírky na provlečení provázku a je po problému.
Hnojení
Letos jsme volili snadnější a rychlejší řešení hnojení zeleninky, a to kupované granulované přírodní hnojivo. Koupit můžete i tekuté, ale dávejte pozor, aby bylo opravdu přírodní, ať si do zahrádky nepřinesete chemie, které na nás číhají v zelenině z obchodu. Dávkování a způsob použití se liší, proto se řiďte přiloženým návodem nebo návodem na obalu.
Ale pokud máte čas, natrhejte si do kýble třeba kopřivu a udělejte si z ní jíchu – nemusíte shánět nic v obchodech, nic to nestojí, je to 100% přírodní a navíc účinné.
Výroba jíchy
Kopřivu zalijte vodou a nechejte 1-3 týdny (v závislosti na teplotě) louhovat, každý den promíchejte. Že je jícha hotová poznáte tak, že se ve směsi přestanou tvořit bubliny. Hotovou jíchu přeceďte a před použitím nařeďte v poměru 1:8 a lijte přímo ke kořenům zeleniny. Můžete použít i jako postřik na list, což vám pomůže i proti napadení mšicemi.
Jíchu můžete udělat ale i z jiných rostlin, jako např. z kostivalu, měsíčku, pýru, kozlíku nebo z rostlin rajčat. Těch rostlin je samozřejmě víc, tohle jsou jen příklady.
Pěstování brambor v seně
Ani na brambory jsme nezapomněli
Už třetím rokem brambory pěstujeme v seně. Téměř všichni na naši techniku hledí, ne-li s otevřenou pusou – „Cože? Brambory v seně?“ – a nevěřícně kroutí hlavou a klepají si na čelo, jestli jsme normální.
Výsledek je ale pro nás více než dostačující. Vypěstované množství sice není tak velké jako z hlíny, ale na to, že nemusíme orat, plet, vršit hlínou, vyorávat…a kdo ví, co všechno ještě, jsme maximálně spokojení.
Prostě dáme nějakou vrstvu sena, kam nás napadne, vsadíme do ní brambory a zasypeme dalším senem. Občas, když je sucho, naši kopku prolijeme vodou.
Pokud chcete větší hlízy, párkrát rostliny zalijte.
Jeden rok jsme vypouštěli starou vodu z bazénu, zalili jsme ale jen část sadby. Na velikosti brambor byla krásně poznat hranice, kde končí zalévaná část a začíná část nezalitá.
Výživu jim můžete také dodat zálivkou z jíchy.
Pěstovat lze i ve slámě. Dokud ještě rostlinky ze sena nevylézají, můžete je ještě přesypat posečenou trávou.
Každá troška kvalitní domácí zeleniny je dobrá
Protože víme, jakou kvalitu zeleniny nám dodávají supermarkety a jiné obchody, které nejsou zaměřeny na prodej kvalitních farmářských výrobků/výpěstků, zkusili jsme experimentovat. A jsem si jistá, že to za to stálo
Nikde jinde než na naší zahrádce tak kvalitní zeleninu neseženeme, protože když si ji vypěstujeme sami, dáváme jí něco ze sebe – svůj čas, svou péči, energii, své pocity – a ona nám tohle všechno vrací.