Čeká vás výběr obkladů a nevíte, kde začít a na co si dát pozor? Zeptali jsme se Roberta Adama, provozovatele e-shopu www.stonegallery.cz, který se v problematice obkladů do interiéru i exteriéru velmi dobře orientuje.
Když plánuji použít obklady do interiéru, je nutné bezpodmínečně vybírat z kategorie interiérových, nebo mohu zabrousit i do exteriéru?
Exteriérový obklad do interiéru použít lze, obráceně to už zpravidla neplatí. Pokud vybíráte obklad na ven, nemůžete použít jakýkoli materiál, naprosto nevhodný je třeba obklad ze sádry.
Z jakých materiálů se interiérové obklady vyrábějí?
Interiérové obklady jsou často z kamene přírodního, nebo umělého. Umělý kámen může být ze sádry nebo z betonu. Beton může a nemusí být lehčený, čímž se dostáváme k problému zateplených fasád, které nesnesou každý materiál a často tam bývá nějaké váhové omezení.
“Omezení obvykle nastává při váze +- 40kg/m2 a více, s tím, že se dvakrát kotví a následně dvakrát perlinkuje. Pokud je plocha větší nebo kámen těžší, je nutné používat speciální kotvení. Případně doporučujeme použít lehčí materiál, což je řešení, které u nás volí 99 % lidí,” upřesňuje Robert.
Obklady z přírodního kamene jsou nejčastěji z břidlice křemence, čas od času z pískovce, ale to je spíš rarita. Přírodní materiály můžeme ještě rozdělit na formátované do podoby dlaždice a pak také na kámen alá “divočina” - tedy něco, co nemá pravidelný tvar.
V nabídce můžete najít i cihlové pásky, které dělíme na přírodní a imitace cihel z betonu. Ty přírodní jsou z pálených jilů.
Imitace cihlového obkladu jsou z betonu. Výhodou je, že stojí zhruba polovinu, technické vlastnosti mohou mít paradoxně lepší a hlavně jsou slabé, mohou mít 1 cm. V porovnání s těmi pravými, které řežeme většinou na 2-3 centimetry, jsou tedy velmi tenké. U někoho i toto může hrát roli při rozhodování.
Liší se způsob aplikace (lepení) podle toho, z jakého materiálu je obklad vyroben?
Ať už budete lepit sádru, kámen nebo beton, z 90 % je proces stejný. Nepatrně se může lišit použité lepidlo či jeho pigmentace.
“Třeba na sádrové obklady používáme speciální lepidlo, ale pokud lepíme beton nebo kámen, je to jedno - používat se může standardní lepidlo třídy S1, na některé kameny je třeba jen šedé či bílé,” vypráví Robert své zkušenosti.
Rozdíl je spíš v přípravě podkladu. Ve chvíli, kdy potřebujete přilepit materiály nad 40 kg, je třeba podklad připravit. Ošetření je také potřeba tehdy, kdy lepíte na nějakou suchou výstavbu - dřevo, izolanty, zateplené fasády a tak dále.
“Zateplená fasáda by například měla být dvakrát kotvená, perlinkovaná. Standardně se používá určitý počet kotev dle normy. Tento proces se opakuje dvakrát a následně na to můžete ve většině případů použít materiál do 40 kg/m2 - pokud se bavíme třeba o objektu do dvou pater výšky. Jsou to všechno hodně obecné rady. Našim zákazníkům samozřejmě radíme i u nás na prodejně, ale vždy dodáváme, že vše platí po konzultaci s projektantem, realizátorem a tak dále. Kdybychom se zeptali několika různých projektantů, možná bychom stejný názor nenašli. ” upřesňuje Robert.
{{tip|wholeWidth}}Při lepení na suchou stavbu je obvykle nutné v rámci přípravy podkladu použít adhezní můstek, epoxidy a polyuratenové lepidlo.{{/tip}}
Vrátíme se ještě k cihlovým páskům. Mimo jiné se používají k obložení soklu. Co když ale tímto způsobem vznikne schod, na kterém zůstává prach a ten pak stéká po obkladu?
Na tento fakt je třeba myslet už ve chvíli, kdy dům projektujete, stavíte, izolujete. Pokud to tak je, tak se sokl nechává tzv. utopit o sílu okolního materiálu, což je ideální varianta.
Robert popisuje své zkušenosti: “Často k nám ale přicházejí lidé, že se pro toto řešení rozhodli až později. V tu chvíli je na schod upozorňujeme a pak se to řeší alternativně buď nějakou klempířinou (nechá se přes to udělat “zobáček”), nebo naopak doporučujeme našim zákazníkům vybírat co nejtenčí materiál, +- kolem 1 centimetru, aby byl ten detail co nejméně výrazný."
Když si vybírám obklady ve vašem e-shopu a vyberu si nějaký obklad, zvolím hned i povrch na který budu lepit a na základě toho mi doporučíte i potřebnou chemii (penetrace, lepidla atd)?
“Pokud si vybíráte obklady, máte u nás na e-shopu možnost filtrovat, na jaký podklad chcete lepit. Podle váhového limitu vás to pak pustí, případně nepustí dál. Co se týče chemie, tam rozlišujeme penetraci třeba na zděný podklad versus sádrokarton či dřevostavbu. Lepidla také dělíme. Sám e-shop vám to do košíku nepřidá, ale určitě se dobře zorientujete.”
U vás na stránkách máte video, jak děláte obklady. Na tomto konkrétním videu jste řezali kamenický roh na obkladech. Je to tak, že některé obklady nemají své rohové verze a musí se kamenický roh vytvářet?
“Je to tak, některé verze obkladů ho nemají. Obecně by se dalo říct, že rohovky mají všechny obklady z betonu, ať už cihlové nebo kamenné imitace, pak část kamenných obkladů a zhruba menší polovina obkladů z přírodního kamene. Je to opravdu různé.”
3 tipy, na co si dát pozor při výběru obkladů
Zajímá vás životnost obkladu? Obecně lze říci, že nejdéle vydrží vše, co má spáru. Spousta obkladů v nabídce stonegallery.cz se jen sráží k sobě. Za čas do nich může začít zatékat a problém je na světě. Naopak to, co se spáruje, ať už je to kámen či cihla, vychází v tomto ohledu lépe.
U barevné stálosti zase vítězí přírodní materiály. Ačkoli výrobci dávají záruku na stálobarevnost i u betonů, nenechte se zmást. Tyto materiály světlají - některé pomalu, některé výrazněji, ale děje se to.
{{tip|wholeWidth}}U zateplených fasád dejte pozor na váhový limit a připravenost stavebního soklu, jsou to jedny z nejčastějších úskalí.{{/tip}}
Robertovi děkujeme za milý rozhovor a věříme, že jsme vám problematiku interiérových obkladů alespoň trochu více objasnili.
