Ve zprávě s názvem „Jsme zranitelní více než si připouštíme“ autor píše, cituji: „Český přístup k požadavkům právních předpisů týkajících se hospodaření s energiemi v rodinných domech vede k tomu, že již stavíme relativně dobře zateplené a těsné budovy. Ano, je v nich teplo. To je ta dobrá zpráva, jak se říká. Teď ta špatná: V souhrnu a obecně vzato, mají tyto nové v Česku stavěné rodinné domy nezdravé vnitřní klima.“
Mmj. autor výše zmíněné zprávy píše úvahu a osobně tady nesouhlasím s poslední větou zvýrazněnou tučně, pokud by to znamenalo použití technologií závislých na elektřině.
Uvažme, že čtyřčlenná rodina vyprodukuje za 24 hodin v rodinném domě půl kýblu vody! Takového, co máme všichni doma v koupelně. Od šedesátiprocentní vlhkosti pak nastává začátek růstu plísní, některé zmutované kmeny už dneska svoje aktivity odstartují i dříve… S tím souvisí fakt, že uvnitř staveb všichni trávíme až 90 procent času. Proto takový důraz na kvalitu prostředí. Je naivní se domnívat, a lze to i spočítat, že budeme zejména v zimě schopni ventilovat vlhkost do exteriéru pouhým větráním okny. A to nemluvím o ztrátách tepla, které jsou při takovém počínání obrovské. Takže je nezbytná nějaká forma větrání řízeného. A když má nastat větrání, tak rozhodně s rekuperací tepla.
(Můj) závěr:
Takže otázka opravdu nezní, zda mít nízkoenergetický, pasivní nebo nulový dům (s nejmodernějšími technologiemi). Otázka zní, zda mít či nemít přirozený, zdravý dům, nezávislý na externích zdrojích energie. A odpověď je naprosto jednoduchá a nad Slunce jasná. Zbývá jen naštípat dříví, kterého máme každý rok naprodukci. A to nemluvě o aktuální kůrovcové a plísňové kalamitě v lesích, která mnohé ještě překvapí.
Čili jen zopakuji: podle zdravého selského mi vychází, že je potřeba postavit dřevostavbu s hliněnými omítkami a sálavými akumulačními kamny.