Ahoj stavebníci,
po obdržení staveního povolení jsem okamžitě začal řešit připojení elektřiny do našeho stavebního rozvaděče. Naivně jsem si myslel že celé vyřízení připojení s Eonem bude trvat maximálně měsíc ,ale to jsem se se hodně zmílil. Nejprve mi poslali špatně vypracovanou smlouvu o připojení a následně trvalo měsíc než jsem přijel technik a nainstaloval do kapličky elektroměr. Bylo jasné že to musíme vyřešit jinak. Naštěstí za naší parcelou současně staví naši přátele kteří už elektřinu měli k dispozici a byli tak ochotní že nám umožnili se připojit u nich. Nechtěl jsem někde schánět el. centrálu když vím že by mi sloužila jen pár měsíců.
Ještě před tím než jsem kontaktoval geodeta tak jsem pomocí pásma vyznačil přibližnou pozici domu tak abych mohl udělat skrývku ornice. Nešlo mi tak uplně o uchování kvalitní zeminy ale spíš o srovnání terénu protože pozemek je mírně z kopce. Nejdřiv jsem označil rohy základů a od nich přidal jeden metr do včech stran. Následující den přijel bagrista a srovnal terén do roviny. Zeminy z toho bylo trochu víc než jsem si myslel ale naštěstí jsem to měl kam navozit takže se akce podařila. Za pár dní na to jsem objednal geodeta a domluvil se s ním na termínu přesného vyznačení základových pásů domu. Po práci jsem se s ním sešel na pozemku a vyznačili jsme pomocí jeho přístroje všechny rohy. Druhý den jsme s bráchou a přítelkyní natáhli opět mezi zatlučenými hřebíky provázky a pomocí vápna jsme vysypali základové pasy domu.
Základové pásy mám široke 60 cm a hluboké jsou cca 90 cm. Jelikož je pozemek mírně z kopce tak na jedné straně je hloubka pasu 85-90 cm a na druhé něco přes 1m. Mezi tím mi na pozemek navezl kamion cca 25 tun lomového kamene. Hodně lidí si myslelo že už stavím ploty když ten kamen vidělo ale já to měl v úmyslu všechno narvat do základů a tak se taky stalo :-D. Cena za kamen byla luxusní a byl by hřích ho nevyužít. Jakmile byli základové pásy vybagrovány nechal jsem bagristu ještě kamen navozit po obvodu základů a byl tak šikovný že ho dostal i dovnitř budoucího domu. Musím ještě dodat ,že když jsem viděl tu hromadu kamene tak jsem si myslel že jsem ho objednal moc, ale nebylo tomu tak. Když tedy bylo vybagrováno skočili jsme s bráchou a kamarádem do výkopu a začali ho začišťovat. Byli jsme hodně pečlivý a s výsledkem jsem byl spokojený. Určitě nějaká zemina ve výkopu zbyla ale tomu se člověk opravdu neubrání. Když jsme byli hotový se začištěním tak jsme na dno výkopu začali házet kámen. Dávali jsme ho s dostatečnými mezarami tak aby se beton dostal až na dno a kameny dokonale obtekl. Kámen byl krásně čistý takže nebylo nutné ho nějak čistit nebo ho nechávat nějaký den na dešti. Po naházení kamenů na dno jsem začal dělat prostupy pro kanalizaci a všechny ostatní energie. Prostup pro kanalizaci jsem udělal z KG trubky o průměru 200 kterou jsem dal 60 cm od dna výkopu. Ostatní prostupy jsem řešil stejným postupem akorát jsem dávat KG150 a do nich jsem nastrkal chráničky pro 2x vodu, elektřinu, zvonek, osvětlení domu a pár chrániček do rezervy kdyby byli ještě pro něco potřeba. V jednom místě výkopu jsem ještě musel udělat bednění z OSB desek protože se nám utrhnul roh zeminy. Pak jsem natáhnul zemnící pásek po celém obvodu a udělal vývody uzemnění ze zemnícího drátu.Na sobotu jsem svolal brigádu na zalévání základů. Beton jsem objednával cca 1 týden dopředu. Objednal jsem beton B20.První mix přijel okolo půl 8 a poslední auto odjíželo něco po půl 11. Do základu celkově padlo 36 m3 betonu a všechen kamen jsme v něm utopili. U nás nebyl s vyléváním problém protože okolo domu se dá všude dobře zajet takže vše šlo pouze přes koryto a my jsme jen pádlovali na vzdálenější místa a zbytek lidí házelo kamení.
Beton zrál přibližně 20 dní a pak následovalo vytyčení pozic rohů ztraceného bednění geodetem. My jsme to tedy dělali celé bez laviček a musím říct že bych neměnil.Navíc toto dvojí vytyčení bylo za stejnou cenu jako za vytyčení přes lavičky. Nulovou výšku nám geodet vyznačil při své první návštěvě na kapličku tak aby jsme měli vchod 30 cm nad terénem. Chtěl jsem aby se do domu nevcházelo příliš po schodech. Ještě před tím než jsme začali se zděním ztraceného bednění tak jsem se domluvil se známým který je instalatér ,že nám položí ležatou kanalizaci v desce. Během jednoho odpoledne bylo hotovo a my mohli začít s obsypáním kanalizace prosívkou. Nejprve jsem chtěl kanalizaci obsypat pískem ale bylo mi doporučeno ať to udělám tímto materiálem. Bohužel už si nepamatuji co přesně to bylo za frakci kameniva ale bylo to hodně jemné a dobře se s tím pracovalo.
Výpočtem nám vycházelo že budeme muset dělat 3 řady ztraceného bednění. Zdění trvalo celkově 3 dny a dělal jsem ho společně s naším zedníkem, tátou a bratrem. Po založení první řady bednění po celem obvodu domu jsme navrtali do betonu díry pro vložení svislých roxorů které prováží beton s beděním a deskou. Zvolil jsem roxory o průměru 8mm. Roxory jsme před vložením namočili do lepidla a poté natloukli do základů. Samozřejmě že mezi jednotlivé řady bednění jsme ukladáli vodorovně roxory a spojovali je drátky. To měla na starost přítelkyně. Když tedy bylo hotové bednění tak jsme objednali pumpu,beton a ztracené bednění jsme vylili. Opět jsem objednával beton B20 protože jak jsem se z článků a rad dozvěděl musí se zvolit beton stejné nebo vyšší třídy než jaký byl použit do základů. K tomu betonu ještě - projektu jsem měl napsáno že do základů mám zvolit beton C12/15 což je B15 ale cena za B20 byla jen o 100kč vyšší tak jsem raději zvolil kvalitnější beton. Po 14 dnech zrání jsme začali s hutněním prostou v desce. Nejprve jsme si půčili z místních stavebnin ,,žábu" a hlínu po vrstvách pěchovali. Vždy jsme udělali cca vrstvu 15-20 cm nechali navézt bagrem další hlínu která nám zbyla z výkopu základů a znovu udusali. Takto jsem pokračovali až do cca 15 cm od horní hrany bednění. V této výšce začínala vrstva štěrku frakce 16/32 kterou jsem udusali ale tentokrát vypůjčenou vybrační deskou.
Jako šalunk jsem zvolil soklový polystyren Styro SD tl. 120 mm. Na rovinu říkám že dneska už bych to nedělal ,ale o tom více později. Kotvení polystyrenu k bednění jsme dělali pomocí lepidla na polystyren a pomocí talířových hmoždinek kterých jsem tam dal asi příliš ale měl jsem strach aby beton desku polystyrenu nevytlačil. No bylo to zbytečný ale měl jsem klidnější spaní. Jakmile bylo se šalováním hotovo tak jsme do základů začali nanášet kari sítě. Zvolil jsem sítě 100x100 mm drát průměru 6mm. Kari sítě nám vyšli parádně a nemuseli jsme tak nic vracet. Kari sítě jsme k sobě a k svislým roxorům poctivě svazovali pomocí vazacího drátu. Deska tedy byla připravena pro finální beton. Vylévání desky proběhlo na začátku listopadu a dělali jsme ho opět v sobotu. Na desku padlo 22 m3 betonu B20. Deska je vysoká 10 cm.
Když byla deska hotová pustili jsme se do dělání drenáže kolem celého domu.Nejdřiv jsem natáhnul podél ztraceného bednění nopovou fólii a lehce jí ohnul směrem od domu. Pak jsem na ohnutou stranu fólie navozil menší vrstvu štěrku který nám zbyl z hutnění desky a na tuto vrstvu jsem položil drenážní hadici.Hlídal jsem vyspádování vodováhou tak aby dranáž končila na nejnižší straně pozemku. Hadici jsem celou zabalil do textílie a zahrnul zbytkem štěrku. Na úplný závěr prací jsem se ještě domluvil s bagristou který mi zahrnul základy a hotové drenáže.
Desku jsem před zimou přikryl plachtou a zatěžkal paletami které jsem měl na stavbě.Někdo říká že je to zbytečné ale já jsem to raději udělal. Nyní tedy deska čeká na jaro kdy by jsme co nejdříve chtěli začít se zděním.
Ješte pár rad:
Když budete dělat prostupy v základech určitě už do chrániček vložte hadice na přívod vody do domu. Já na to zapomněl a pak jsem horko těžko ty hadice dostával skrz vylité základy.
Určitě si udělejte základy pod komínem. My jsme původně v projektu komín neměli vůbec ale dali jsme na rady rodičů a zedníka který nás přesvědčil ať si alespoň základy uděláme.
Dneska už bych určitě nedělal bednění desky přes XPS nebo SD polystyren. Pokud to tak uděláte je tu problém v tom že nebudete moc udělat zcela správně ohnutí asfaltového pásu (ipy) směrem dolů protože na polystyren asf. pás nenatavíte. Navíc se bude těžko dělat takzvaný zpětný spoj hyroizolace. V našem případě se asi nic nestane protože jsme nad terénem cca 15 cm ale v jiných případech doporučuji udělat bednění bud klasicky pomocí OSB desek,prken a nebo zalít desku zárověn se ztraceným bedněním tak že se vnitřní stěna šalovky vyřízne (musíte mít ale šalovky přesně do roviny).
Myslete už v základech na přivedení externího vzduchu pro krbovou vložku. Jen natáhnete KG trubku do míst kde budete chtít krbovou vložku umístit.
Poptávejte materiál u více stavebnin a firem. Dostal jsem hodně rozdílných cenových nabídek na stejné zboží. Dají se tak ušetřit zajímavé peníze.